Rekonstrukce a rozšíření domu FS11
Reabilitação Poveira - Edifício FS11
Budova FS11 je novodobou interpretací modernistického odkazu portugalského města Póvoa de Varzim. Jedná se o gesto navazující na historickou paměť i současný život. Původní budova ze 30. let minulého století se nachází v hustě zastavěné části historického centra Póvoa de Varzim. Tento objekt byl poprvé rozšířen o další patro v roce 1947. Nyní budova opět prošla rekonstrukcí a významným rozšířením, aby byla schopna ubytovat čtyři generace jedné rodiny dlouhodobě působící v oblasti architektury, inženýrství a stavebnictví.
Úkolem bylo vytvořit čtyři nezávislé domy, kde by měla každá rodina vlastní vchod, soukromí, autonomií a současně byl podpořen pocit sounáležitosti a zachování rodinných vazeb v současném hektickém a roztříštěném světě.
Toto napětí mezi jednotlivcem a kolektivem bylo hnací silou celého projektu: původní objekt nabízí dva byty se společným vchodem; dva nově navržené domy mají tři poschodí a samostatné vstupy. V přízemí se nachází společný venkovní prostor a obytná hala, která slouží jako centrum rodinného života.
Hlavní fasáda orientovaná do ulice zachovává původní rytmus oken historické budovy, který zajišťuje vyvážený poměr mezi dostatkem přirozeného světla a zaručení soukromí v interiérech. Tento okenní rytmus je uplatněn také v nové části, kde se přizpůsobuje městskému životu. Velkoryse prosklený schodišťový prostor funguje jako spojující krček mezi starou a novou částí, propojuje různé materiály a oznamuje přechod z jednoho časového období do druhého. Na postranní fasádě, která je obrácena do ulice Travessa Elias Garcia, je tento pravidelný rastr narušen a vzniká zde diagonální řez narušující okenní rytmus, přináší do interiérů více světla a propůjčuje fasádě jedinečný výraz.
Fasáda obrácená do vnitřního dvore je velkoryse otevřená. Rozměrná okna a balkony zde rozšiřují společenské prostory směrem do exteriéru. Zajišťují tak dostatek slunečního světla a přirozené větrání. V bytech ve zrekonstruované části zůstávají soukromé prostory (ložnice a apartmány), zatímco společenské prostory se nachází v nové části budovy, což pomáhá získat více slunečních paprsků. Kuchyně, která je vizuálně propojená s obývacím pokojem, vytváří ústřední obytný prostor.
V horní části domu je umístěn penthouse, který si zachovává původní charakter obytného podkroví. Po rekonstrukci však navíc disponuje tepelným komfortem a přirozeným světlem díky vhodně umístěným střešním oknům. Posuvné příčky umožňují prostorovou variabilitu a uspořádání, které se lépe přizpůsobí každodennímu režimu.
Třípatrové domy mají obrácené uspořádání místnosti, které zlepšuje tepelný a světelný standard: soukromé prostory se nacházejí v prostředním patře, zatímco společenské prostory zabírají horní patro, kde je nejvíce světla a spojení s okolním prostředím je o to silnější.
Úkolem bylo vytvořit čtyři nezávislé domy, kde by měla každá rodina vlastní vchod, soukromí, autonomií a současně byl podpořen pocit sounáležitosti a zachování rodinných vazeb v současném hektickém a roztříštěném světě.
Toto napětí mezi jednotlivcem a kolektivem bylo hnací silou celého projektu: původní objekt nabízí dva byty se společným vchodem; dva nově navržené domy mají tři poschodí a samostatné vstupy. V přízemí se nachází společný venkovní prostor a obytná hala, která slouží jako centrum rodinného života.
Hlavní fasáda orientovaná do ulice zachovává původní rytmus oken historické budovy, který zajišťuje vyvážený poměr mezi dostatkem přirozeného světla a zaručení soukromí v interiérech. Tento okenní rytmus je uplatněn také v nové části, kde se přizpůsobuje městskému životu. Velkoryse prosklený schodišťový prostor funguje jako spojující krček mezi starou a novou částí, propojuje různé materiály a oznamuje přechod z jednoho časového období do druhého. Na postranní fasádě, která je obrácena do ulice Travessa Elias Garcia, je tento pravidelný rastr narušen a vzniká zde diagonální řez narušující okenní rytmus, přináší do interiérů více světla a propůjčuje fasádě jedinečný výraz.
Fasáda obrácená do vnitřního dvore je velkoryse otevřená. Rozměrná okna a balkony zde rozšiřují společenské prostory směrem do exteriéru. Zajišťují tak dostatek slunečního světla a přirozené větrání. V bytech ve zrekonstruované části zůstávají soukromé prostory (ložnice a apartmány), zatímco společenské prostory se nachází v nové části budovy, což pomáhá získat více slunečních paprsků. Kuchyně, která je vizuálně propojená s obývacím pokojem, vytváří ústřední obytný prostor.
V horní části domu je umístěn penthouse, který si zachovává původní charakter obytného podkroví. Po rekonstrukci však navíc disponuje tepelným komfortem a přirozeným světlem díky vhodně umístěným střešním oknům. Posuvné příčky umožňují prostorovou variabilitu a uspořádání, které se lépe přizpůsobí každodennímu režimu.
Třípatrové domy mají obrácené uspořádání místnosti, které zlepšuje tepelný a světelný standard: soukromé prostory se nacházejí v prostředním patře, zatímco společenské prostory zabírají horní patro, kde je nejvíce světla a spojení s okolním prostředím je o to silnější.
Urbanpolis
0 komentářů
přidat komentář
