Přístavba Sanatoria dr. Petáka

Přístavba Sanatoria dr. Petáka
Adresa: Lesní ulice 13, Františkovy Lázně, Česká republika
Investor:Lea a Josef Petákovi
Projekt:2003
Realizace:2006
Zastavěná plocha:293 m2
Obestavěná plocha:1598 m3


Sanatorium Dr. Petáka dokončené v roce 2001 nabízí komplexní lázeňskou péči: balneo, ubytování a stravování.
Provoz brzy ukázal, že balneologická část dokáže uspokojit i větší množství lázeňských hostů než na jaké byla původní ubytovací část sanatoria dimenzována. Úkolem proto bylo zvětšení lůžkové kapacity o dalších 18 lůžek, vytvoření pestřejší nabídky standardu hotelových pokojů a rozšíření administrativního zázemí.
Protože původní budova tvoří uzavřený kompoziční celek, byla navýšená kapacita realizována v samostatné přístavbě nekonkurující původnímu objektu. Pro přístavbu byla zvolena forma samostatného pavilonu umístěného v zahradě a provozně propojeného s hlavní budovou lehkým spojovacím krčkem. Přístavba představuje jakýsi skleník nebo zimní zahradu posazenou na jednu z teras, které vznikly v zahradě.
Lázeňští hosté si při dlouhodobých pobytech velmi oblíbili hotelové pokoje s privátními lodžiemi, které byly postupně zaskleny, aby mohly být využívány celosezónně. Proto se při koncipování přístavby od počátku pracovalo s poetikou sezónní stavby se snadným propojením exteriéru a interiéru. Pět pokojů a čtyři apartmány jsou řešeny tak, že jsou dělitelné do samostatných částí. Vstupní část a hygienické zázemí jsou ve stejném standardu jako v původní stavbě, lůžková část pokoje je oddělitelná od pobytové části posuvnými skleněnými stěnami.
Pobytová část se stává lodžií v momentě, kdy se prosklený plášť budovy odsune a poskládá k ostění. Celou budovu tak lze proměnit v jakousi verandu. Sezónní charakter podtrhují i venkovní rolety z režného plátna.
Autonomie pavilonu v celkové kompozici se odráží v jeho konstrukčním řešení i ve výběru materiálů a bílé barevnosti. Oproti silně horizontální kompozici původního objektu je přístavba téměř kompletně definována vertikálním rastrem skládacích okenních prvků. Konstrukčně se jedná o zděný systém s monolitickými stropy. Spojovací můstek je odvozen z ocelového skeletu původní stavby, je jejím oddenkem lehce se dotýkajícím hmoty přístavby. Postupným rozšiřováním směrem k restauraci se z komunikačního prvku stává společenský prostor, jakási rozšířená lobby. Pozvolna se zdvihající strop pak jemně propojuje rozdílné konstrukční výšky přístavby a přízemí sanatoria.
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od A69 - architekti