Pavilon L‘Esprit Nouveau
Pavillon de l‘Esprit Nouveau byl součástí většího projektu s názvem „Město pro 3 000 000 obyvatel“. Le Corbusier ho navrhl v roce 1924 pro Pařížskou výstavu umění Arts Décoratifs, která se měla konat v roce 1925. A v roce 1926 se měla stavba zase zbořit. Pavilon nebyl veřejností vřele přijat kvůli své vizuální jednoduchosti. Jeho jednoduchá forma byla srovnávána s ostatními pavilony, které zdánlivě odrážely tehdy příchozí styl Art Deco.
Geometrická podoba této budovy vyniká svou jednoduchostí a prokazuje zájem Corbusiera o industrializaci. Použití betonových a ocelových materiálů navozuje pocit surovosti a nedostatek barev ještě více podněcuje emoce s tímto pocitem spojené. Pavilon de l‘Esprit Nouveau se setkává s aspekty mezinárodního stylu, který se vyznačuje použitím pásových oken a opakováním čtverců a obdélníků. Dalším prvkem Corbusierova návrhu je snaha o začlenění přírody do samotné stavby. Součástí pavilonu je strom, který prorůstá kruhovým otvorem ve střešní konstrukci.
Pavilon de l‘Esprit Nouveau byl brán jako revoluční stavba. Dalo by se říci, že to byl první, „malý dům“, svého času. Jako pozitivní se ukázalo to, že dům je malý a ekonomický, což reflektuje i interiérové vybavení domu. V interiéru vládne vestavěný nábytek, jako jsou skříňky, police a šatní skříně, který co nejvíce šetří malý prostor. I toto lze nazvat jako revoluční interiérové řešení, protože vestavěný nábytek byl v tehdejší době pro veřejnost mnohdy neznámým pojmem.
Podařilo se tak vytvořit moderní interiér pouze pomocí zdůraznění funkce, bez jakýchkoli ozdob. Corbusierovi se tímto projektem podařilo ukázat světu, že čisté tvary vytvořené průmyslem, mají hodnotu.
Geometrická podoba této budovy vyniká svou jednoduchostí a prokazuje zájem Corbusiera o industrializaci. Použití betonových a ocelových materiálů navozuje pocit surovosti a nedostatek barev ještě více podněcuje emoce s tímto pocitem spojené. Pavilon de l‘Esprit Nouveau se setkává s aspekty mezinárodního stylu, který se vyznačuje použitím pásových oken a opakováním čtverců a obdélníků. Dalším prvkem Corbusierova návrhu je snaha o začlenění přírody do samotné stavby. Součástí pavilonu je strom, který prorůstá kruhovým otvorem ve střešní konstrukci.
Pavilon de l‘Esprit Nouveau byl brán jako revoluční stavba. Dalo by se říci, že to byl první, „malý dům“, svého času. Jako pozitivní se ukázalo to, že dům je malý a ekonomický, což reflektuje i interiérové vybavení domu. V interiéru vládne vestavěný nábytek, jako jsou skříňky, police a šatní skříně, který co nejvíce šetří malý prostor. I toto lze nazvat jako revoluční interiérové řešení, protože vestavěný nábytek byl v tehdejší době pro veřejnost mnohdy neznámým pojmem.
Podařilo se tak vytvořit moderní interiér pouze pomocí zdůraznění funkce, bez jakýchkoli ozdob. Corbusierovi se tímto projektem podařilo ukázat světu, že čisté tvary vytvořené průmyslem, mají hodnotu.
Anna Jelínková
0 komentářů
přidat komentář
