Parkovací dům Novi Šarabon

Parkovací dům Novi Šarabon
Adresa: Zaloška a Njegoševa cesta, Lublaň, Slovinsko
Investor:Kranjska inveticijska družba d.o.o.
Projekt:2003-05
Realizace:2006
Užitná plocha:31000 m2
Zastavěná plocha:2900 m2
Plocha pozemku:3300 m2


Okolnosti architektonického navrhování se v transformujícím se prostředí často jeví jako zcela nemožné. Přednost dostávají jakékoliv změny a už není důležité, jak se provedou. I méně přijatelné nápady ve velké míře podléhají procesu schvalování, jsou-li rychle uskutečnitelné. Kdo přitom nespolupracuje, toho předběhl čas. Také myšlenka postavit parkovací dům pro potřeby nemocnice na místě křižovatky dvou důležitých lublaňských ulic byla od samého počátku považovaná za přechodnou pomatenost. Bylo jasné, že rohová lokalita parkovacího domu je problematická kvůli vzdálenosti přístupu od křižovatky, že jeho nic neříkající fasády uberou kvalitu urbanistického prostředí v okolí nemocnice a že nenahraditelný prostor s výhledem na Plečnikovo Chorvatské náměstí na dlouhou dobu obsadí automobily. Účast na architektonické soutěži v roce 2001 byla navzdory pochybám architektů uspokojivá.
Architektonická kancelář A.Biro, která soutěž vyhrála, má právě s projekty, které již od počátku vzbuzují pochybnosti, dostatek zkušeností a z katastrofálních podmínek se jí doposud vždy podařilo vytvořit zajímavou architekturu. Také v tomto případě byla výhra v soutěži začátkem zamotané cesty, na které se v následujících pěti letech stálo lecos. Pozemek, včetně projektu, nejprve přešel z veřejných ruk do rukou soukromého vlastníka, později byla třeba návrh citelně změnit, poněvadž městský úřad kvůli možné výstavbě tramvajové tratě posunul hranici stavební linie a rozšířil ulici. Garáž měly podle původních plánů „humanizovat“ obchodní prostory z jedné strany průčelí nebo na střeše. Již v průběhu soutěže se kombinace nízkých parkovacích a vyšších kancelářských podlaží ukázala jako noční můra. Problém nakonec vyřešil soukromý investor, kterému město předalo pozemek i s projektem. Ten vyškrtl kancelářská poschodí jako nesmysl a v přízemí, kde měla být pasáž s obchody, si přál postavit velký supermarket. S ohledem na automobilové zlozvyky, které se po hospodářských a politických změnách po Lublani rozmohly, se stavba garáže na výjimečném místě v dané lokalitě nezdá tak neobvyklá. Parkování před dveřmi instituce, úřadu, obchodu nebo lokálu se totiž v posledních letech zařadilo do kategorie základních lidských práv. Na konci devadesátých let se nárust osobní dopravy na území polikliniky stal natolik neúnosný, že bylo zapotřebí konat. Zdá se, jako by se v nemocničním komplexu s 2700 lůžky a 6000 zaměstnanci vynořily na hladinu všechny dopravní problémy Lublaně a Slovinska, od fetišizace osobního automobilu přes podvyživenou a konkurence neschopnou městskou hromadnou dopravu, po nedostavenou infrastrukturu a městské cesty. Všechny městské úřady do té doby prokazovaly medvědí službu, když získávaly hlasy voličů také své dopravní politice nakloněné automobilům. Při drastickém poklesu cestujících v městských autobusech jen bezmocně krčili rameny. Stejně jako při řešení dopravních zácp v okolí nemocnice neměli lepší nápad než postavit velké garáže. Výsledný tvar a velikost garáží byla již předem určena městským urbanistickým úřadem. Úlohou architektů tak bylo, aby předepsanou „krabici“ naplnili co nejvíce parkovacími místy a oděli ji do přitažlivého pláště.
Jedním z hlavních nákladů bylo pro provozovatele garáže větrání, což architekti vyřešili tím, že navrhli otevřenou fasádu a tím citelně snížili náklady na požárně-bezpečnostní zařízení. Plášť stavby byl navržen jako skládačka z trojúhelníkových mříží a speciálně profilovaných hliníkových lamel, které pod různými úhly odráží denní světlo do interiéru. Na rohu nemocničního náměstí se tak kolemjdoucí dočkají iritující architektonické iluze. Plochý povrch hliníkové škatule, do které je garáž zabalena, působí navenek trojrozměrně. Velké plochy fasády působí jako origami napnuté na živou červenou konstrukci, která prozařuje přes mříže. Aby byl účinek stavby ještě zajímavější, prosvítá přes mříže duha barev, kterými jsou kvůli lepší orientaci označená jednotlivá poschodí.
I taková nežádoucí infrastruktura, jakou je parkovací dům, se s dobrým designem může stát zajímavou architekturou, která svým způsobem přispívá k pulzu města. Průsvitnost, odraz světla, stíny a rymus červených sloupů napomáhá k tomu, že stavba ve spojení s parkem působí jako lehký pavilon. V kombinaci s Ravnikarovými věžemi a kostelem sv. Petra v pozadí tvoří pestrý historický a architektonický svět předměstí Šentpeter. S množství lidí při vstupu do garáží a supermarketu dnes působí jako čilý urbanistický uzel.
Návštěvníci nemocnic už přijali novou garáž za svoji. Lublaň mezitím dostala nové vedení, což slibuje, že se prostorové a dopravní otázky ve městě budou řešit kompaktněji. Pomalu je jasné, že dodatečné parkovací domy v městském prostředí nezabrzdí dopravní agónii, která je výsledkem diktatury osobních automobilů. Když se společnost v uplynulých patnácti letech silně automobilizovala, nebude návrat k veřejným autobusům a železnici jednoduchý.
Také architektuře se po opakované důkladnějším urbanistickým plánování rýsují lepší časy. Ve Slovinsku jsme v uplynulém období viděli mnoho zajímavých architektonických experimentů, které se většinou odehrávaly na vnějším plášti budov. Iluze třetího rozměru, který pociťujeme na fasádě této garáže, zajímavým ilustruje, jak by dalo v budoucnosti poskytnout architektuře více možností, aby mohla prostor pojímat v celku s celou svojí hloubkou, kterou má.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
cena
anonym
18.11.09 06:16
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od A.Biro