Obchodní středisko Ještěd

Obchodní středisko Ještěd
Adresa: Soukenné náměstí, Liberec, Česká republika
Realizace:1968–79


Za obchodním centrem Ještěd

Mnohá díla vynikajících československých architektů, navržená na konci šedesátých let pro lepší příští, začala sloužit až jako nástroje normalizace. Navíc nástroje anonymní, neboť jejich autoři byli zhusta stiženi zákazem publikování. O deset let později pak hodnotu těchto staveb znovu popřela generace, opožděně reflektující postmodernu. Není divu, že je dodnes veřejnost nedokáže docenit, byť by je dávno přijala za své. Platí to zejména o obchodních domech, na které nyní dopadají nové praktické požadavky.
Liberecké obchodní centrum Ještěd (lépe než obchodní dům, neboť bylo od počátku plánováno pro více subjektů) zřejmě po letech špatného užívání čeká demolice. Kvalitu práce architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka, statika Václavy Vody a jejich spolupracovníků Jiřího Suchomela, Mirko Bauma či Martina Rajniše z let 1968–1979 již, byť neoslyšeni, vyzdvihli povolanější /1. Chtěl bych pouze upozornit na jistou ironii, která zánik této stavby provází.
Kromě architektury high-tech směřovalo myšlení na půdě tehdejšího SIALu a zejména Školky k mezioborovosti, bylo podníceno zájmem o sociologii a psychologii. Minimálně od roku 1967 nebyly českému architektonickému publiku (díky Milanu Honovi /2 a později Zdeňku Zavřelovi /3) neznámy názory Teamu 10 a jejich kritika modernistických urbanistických dogmat, formulovaných v Athénské chartě, ovlivněná právě poznatky těchto disciplín /4. Pod jejím vlivem se evropské myšlení od konce padesátých let začalo zajímat o "obytné prostředí", "habitat", a dávat přednost pojmu "místa" před abstraktním modernistickým "prostorem". Byl to nejspíše architekt a teoretik, člen Teamu 10 a největší tvůrce dětských hřišť, Aldo van Eyck, který se začal zajímat o jinou než evropskou architekturu – například Alžírské kasby – a dal proniknout do urbanismu pojmu cluster, jako způsobu utváření veřejného prostoru, umožňujícímu identifikaci a participaci.
Takovýmto labyrintickým prostorem je i Ještěd. Nehodí se proto k rozmístění regálů dle systému prodeje společnosti Tesco Stores, koncipovaného jistě neméně psychologicky, ovšem zcela bez ohledu na místo. Navíc Ještěd nevyplňuje svůj pozemek do posledního metru, což se dnes jeví jako zcela neodpustitelné. Dojemný relikt ideálů o lidském soužití nahradí (jediná, nenechme se mýlit) univerzální budova, starý dobrý nekonečný prostor. Obávám se, že půjde o dvouhektarový a dvoumiliardový junk-space, pro kterýžto termín Rema Koolhasse navrhuje Jana Tichá český ekvivalent brakový prostor /5. V developerském ráji českých měst se nám toto slovní spojení ještě bude hodit.
Lukáš Beran, srpen 2006

1/ Rostislav Švácha, Na obranu Ještědu. Architekt 4/2005, s. 51. K památkové ochraně Ještědu viz Pavel Halík, Obchodní dům Ještěd jako historická událost. Ad Architektura 1/2005.
2/ Milan Hon, Team 10. Československý architekt XIII, 1967, č. 1–2, s. 6–7.
3/ Zdeněk Zavřel, Bakemův svět. Československý architekt XV, 1969, č. 10–11, s. 3.
4/ O Teamu 10 viz http://www.team10online.org/
5/ Rem Koolhaas, Brakový prostor. In: Jana Tichá (ed.), Architektura v informačním věku, Praha 2006, s. 95–112.
22 komentářů
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
JĚŠTĚDORAMA aneb JEŠTĚDODRAMA
de ardoise
07.08.06 03:56
ještě že Ještěd není ještě o deset let starší,
ing.arch.Martin Krahulík
10.08.06 02:45
nechte Ještěd tam, kde je
johansen
19.09.06 05:27
konverze
kranich
19.09.06 08:13
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od Karel Hubáček, Miroslav Masák