Nahodilý prostor

Na 15. ročníku architektonického bienále v Benátkách reprezentoval Švýcarsko architekt Christian Kerez, jehož instalace měla název Nahodilý prostor. Švýcarsko vstupovalo do 15. bienále s myšlenkou a cílem podnítit kontroverzní otázky o tom, jak je architektura předváděna a pociťována. Vstupní hala do švýcarského pavilonu byla obklopena obrovskými černobílými plachtami pracovních modelů a vizualizací, které pomohli Kerezovi představit finální expozici. Tyto plachty vás provází až k hlavní expozici. Objekt, který se nachází uprostřed výstavního sálu, je vyroben z vláknitého cementu o tloušťce dva centimetry a má jeden hlavní vstupní otvor, který umožňuje návštěvníkům dostat se dovnitř expozice. Uvnitř prostoru si mohl člověk ohmatat celé umělecké dílo evokující struktury, které najdeme třeba v geologii nebo anatomii. Nahodilý prostor se pokouší vytvořit přesný opak a technicky precizní architektury. Usiluje o objevení nezvladatelného prostoru používáním metody, která pracuje s maximálně možnou komplexností. Prostor vychází z promyšlených kombinací nesourodých procesů. Během budování expozice se samozřejmě používaly digitální technologie v kombinaci s virtuální realitou. Podle Kereze však tyto technologie nenahradí fyzický model. Jeho Nahodilý prostor je kombinace fyzického modelu a pokročilé technologie. Ve výsledku vznikla sofistikovaná expozice, která je současně velmi primitivní. Kerez přirovnává svoji expozici k obrázku, který prezentuje celé 15. bienale 2016, na němž stojí žena na žebříku uprostřed pouště. Tvrdí, že tento jeho projekt nabízí takový žebřík a novou perspektivu pro architekturu. Kerez usiloval o to, aby vytvořil prostor, který by neodpovídal tomu, co je v současné architektuře považováno za architektonický prostor.