Muzeum Astrup Fearnley

Astrup Fearnley Museet

Muzeum Astrup Fearnley
Autor: Renzo Piano
Adresa: Strandpromenaden 2, Oslo, Norsko
Investor:Selvaag Gruppen, Aspelin Ramm Gruppen
Projekt:2006-08
Realizace:2009-12
Užitná plocha:7000 m2


Renzo Piano Building Workshop bylo pověřeno zakázkou postavit nový objekt pro stálé sbírky muzea Astrup Fearnley, oddělené prostory pro dočasné výstavy a kancelářský objekt se samostatnou výstavní částí pro soukromou uměleckou sbírku. Výsledný návrh představuje trojice dřevem obložených budov usazených do nově vytvořené veřejně přístupné sochařské zahradě. Celý soubor překlenuje jediná skleněné střecha.
Při procházce muzeem návštěvníci zavítají do deseti místností ve všech třech objektech. V umělecké galerii, která se nachází na severní straně kanálu rozdělujícího pozemek na dvě části, je uložena stálá sbírka Astrup Fearnley. Tato část je spojená širokým schodištěm vedoucím na malé náměstí Tjuvholmen Allee k administrativní budově, kde je také umístěna soukromá umělecká sbírka.
Na jihu, kam se vstupuje přes vodní kanál po lávce, jsou muzejní prostory k dočasným výstavám. Galerijní prostory jsou rozmístěny ve dvou podlažích, čímž poskytují návštěvníkům řadu rozmanitých místnosti definovaných zakřivenou šikmou střechou s velkými světlíky. Střešní terasa ve druhém patře poskytuje velkorysý prostor k vystavování soch. Čtyřpodlažní kancelářský objekt je uspořádán kolem centrálního atria s horním osvětlením. Konferenční místnosti a terasy v horních podlažích zužitkovávají velkolepé výhledy.
Nedílnou součástí projektu byl také návrh okolí. Nábřežní promenáda spojuje Tjuvholmen s centrem města. Kavárna, pláž ke koupání i sochařský park jsou navrženy tak, aby připoutaly rozličné řady návštěvníků a vytvořily skutečný veřejný prostor.
Jedním z nejmarkantnějších prvků na tomto projektu je rozměrná prosklená střecha, která se klene přes celý komplex, vzájemně spojuje jednotlivé objekty a přibližuje je k mořskému pobřeží. Zaoblený tvar určují lepené dřevěné nosníky klenoucí se přes vodní kanál mezi budovami. Dřevěné trámy podpírají štíhlé ocelové sloupy ztužené ocelovými táhly, čímž se odkazuje na blízkost přístaviště. Na Skjaerret se střecha téměř dotýká země. Malá vodní plocha však brání tomu, aby lidé šplhali na skleněnou střechu.
Střešní zasklení obsahuje bílou keramickou vrstvu, která snižuje průsvitnost o 40%. Na fasádách, kde to bylo možné, se použilo sklo s nízkým obsahem železa, aby se zvýšila transparentnost a eliminovaly se barevné odchylky u světla pronikajícího ho výstavních prostorů.
Muzeum se veřejnosti otevřelo 29. září 2012.
RPBW
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Renzo Piano