Kaple svatého Benedikta

Nová kaple stojí na kopci nad střechami domů vesničky Sogn Benedetg, pojmenované podle patrona místního kostela. Podobně jako většina kostelů v okolí je obklopena loukami. Ke kapli vede stará cesta vinoucí se podél domů až ke dveřím kostela s chórem orientovaným na východ.

Obraz kostela
Hlavním znakem mnoha kostelů ve vesnicích kraje Surselva je zvláštní napětí mezi architekturou kostela a tradičních profánních staveb - bílé kamenné kostely obvykle v barokním slohu stojí v kontrastu k tmavě dřevěným sedláckým usedlostem, jejichž formy vytvářejí regionální sloh.
Přivykli jsme tomuto faktu, přijali jsme jej jako tradiční historický znak. Kostel ve vesnici proklamuje světové náboženství. Činí tak prostřednictvím Písma a vyjadřuje svou architekturou.
Nový kostel v Sogn Benedetg se od této tradice odklání. Podobně jako staré kostely vyjadřuje svou formou posvátnost a odlišuje se od světských staveb. Stojí na obezřetně vybraném místě - podobně jako je tomu v okolních vesnicích. Kostel se od tradice odklání zejména tím, že je postaven ze dřeva. Stejně jako staré sedlácké usedlosti bude na slunci tmavnout, až se stane černým na jižní straně a stříbřitě-šedým na severní. V Sogn Benedegtu bylo dřevo, tradiční stavební materiál místních obyvatel, použito i pro stavbu kostela. Nová stavba vychází z místní řemeslné tradice.

Forma a vnímání
Kaple vytváří uvnitř jeden prostor. Vnitřní tvar koresponduje s formou exteriéru. Tento vztah je jednoduchý a komplexní. Štíhlý půdorysný tvar kaple je odvozen od listu stromu. V názvosloví geometrie je tvar sinusovkou, křivkou čtvrtého řádu, která se proporčně zkracuje a určuje podélnou i příčnou osu kostela. To vše má za následek, že vnitřní prostor není stísněný, nýbrž působí zaobleně a dostředivě. Tento interiér evokuje starší centrální svatyně stavěné v regionech Disla nebo Vattiz. Díky biomorfnímu tvaru listu je vnitřní prostor kaple jemný a plynoucí. Pokud je pravdou, že pravoúhlé prostory s dominantními křížícími se osami vyzařují dominanci - mužskost, potom forma tohoto kostela vyjadřuje přístřeší - ženskost (forma materna). Tato forma evokuje obraz pečujícího kostela a straní se vytváření atmosféry klasického pedantského kostela.

Odraz a klid
Kdokoli vchází do kostela, opouští zemi a vchází do dřevěné nádoby jako do plavidla. Mírně zkroucená podlaha z dřevěných prken, které plují na trámech, nepatrně pruží pod nohama. 37 volně stojících sloupů uspořádaných do obrysu listu vymezuje vnitřní prostor. Podporují střechu, strukturu krokví komponovaných jako žíly listu nebo jako žebra trupu lodi. Za sloupy se nachází stříbrná stěna konstruovaná a lakovaná jako abstraktní panorama světla a stínu. Díky ní působí soustava sloupů a střechy jako obrovský baldachýn. Křehké podpory před okenním pásem pod baldachýnem modulují světlo dopadající do interiéru shora.