Do nového domu ve tvaru bílé kostky vstoupíte po několika schodech dolu. Tento trochu neobvyklý koncept zasazení domu určuje jeho celkové vyznění. Tedy že celé spodní patro je usazeno cca o 1 m pod terénem. Díky tomuto malému nenápadnému snížení pohledu vnímáte okolní zahradu jako byste leželi v trávě a tento zklidněný pocit se line celým interiérem.
Jednoduchost a materiálová střídmost jsou pilíře, na kterých byl postaven celý koncept stavby. Dominantou byl betonový strop a kovové prvky schodiště a vše ostatní je pouhým jemný doplňkem. Pohledový beton na stropě působí pevně a jistě, je to materiál, který nezastírá svou pravou podstatu – je surový. Černé kovové linie rámují prostor s přesností architekta i jemností kreslíře. Pod nohama se rozprostírá dřevo, jehož kresba nese příběh stromů, a celku dodává hřejivost. Kontrast materiálů vytváří harmonii, v níž se tvrdé a měkké setkává jako dva hlasy ve stejném akordu. V jídelní části stojí kulatý stůl s deskou z mramoru – tichý středobod domácího života. V kuchyni se střídmá černá setkává s bílým mramorem, a vzniká tak místo, kde se spojuje funkčnost s estetikou.
Obývací část s pohodlnou pohovkou v neutrálních tónech zve k odpočinku. A i když je celý interiér moderní, minimalistický a promyšlený, nikdy nepůsobí stroze. Jsou to drobné detaily – váza s čerstvými květinami, struktura textilií, hra světla a stínu – které dodávají domu duši.
Koupelna, laděná do světlých barev. Ústředním podivem bylo použití pouze jednoho materiálu, travertinu. Ten byl použitý i na skříňku která je celá obložena keramikou s integrovaným umyvadlem na zakázku.
Celý interiér působí jako dialog mezi modernou a přírodou, mezi pevností a jemností. Je to prostor, který se nesnaží zapůsobit okázalostí, ale spíše vás nechá objevovat. Každý materiál, každý prvek má své místo a svůj význam. A výsledkem je domov, který nejen dobře vypadá, ale také dobře zní – v rytmu života rodiny pro kterou byl navržený.