Dům s atelierem

Realizaci vlastního rodinného domu rekonstrukce s dalšími přístavbami jako je kopilitový sklad na výšku oddělující fasádu domu od ulice či ateliér s garáží spojuje několik zásadních principů. Ty se zakládají na pečlivém vztahu hmoty objektu ke krajině a okolní zástavbě a zároveň snaze poskytnout intimní a klidné prostory. To vše na základě koncepce udržitelnosti architektury, ekologie a životních standardů, znovuvyužití již použitých materiálů a nakonec aspektu soužití lidí a živých tvorů.
Dům využívá zastavěnou plochu půdorysu původního venkovského domku a je koncipován jako zděný rodinný dům s velkorysými skleněnými fasádami orientovanými do zahrady. Je izolován, zateplen, energeticky úsporný a otevřený i dalším energeticky udržitelným zdrojům. Zděnou fasádu pokrývá omítka černé barvy, stejně jako rámy prosklené fasády, zatímco podlahy a plochy interiéru stojí na odstínech bílé. Vnitřek domu je tak prosvětlen jak dostatkem denního světla, tak světlým interiérem, který vybízí k pohledům do okolní přírody či lichotí nábytku různorodého původu a druhotného využití, což se týká v přízemí také up-cyclovaných dvoukřídlých dveří se zárubněmi zachráněných před vyhozením z činžovního domu z centra města. Impozantní svítidla v obývacím pokoji, který kopíruje terén a má strop výšky téměř dvou pater, pochází z likvidace socialistického kulturního domu na přelomu 90. let.
Princip průhledů a práce se sklem prostupuje nejen primárně dům, ale také nevšedně koncipovaný sklad vítající příchozí z ulice. Použití semi-transparentích kopylitových profilů umožňuje tušit obrysy krabic, věcí či sportovního vybavení s jakou nizozemskou otevřeností vůči příchozím, zatímco pálená černá prkna doplní občas stará lyže či snowboard, což naznačuje záliby usedlíků.