Adaptace bytu pro manžele Herdanovy

Adaptace bytu pro manžele Herdanovy
Adresa: Hlinky 117/46, Staré Brno, Brno, Česká republika
Realizace:1933


V roce 1933 si reprezentant Škodových závodů v Brně, Richard Herdan, vzal Johannu Teltscherovu, dceru významného mikulovského obchodníka s vínem a představitele mikulovské židovské náboženské obce, Eugena Teltschera. Jejich svatba se podle židovské matriky měla odehrát 2. února v zahradě domu na ulici Hlinky 46. Jako svatební dar dostali novomanžele jeden z bytů na této adrese, neboť nájemní dvojdům na Hlinkách 46 a 46a vlastnili rodiče Johany Teltscherové, Eugen a Elsa. Adaptace bytu pro potřeby mladých novomanželů byla svěřena architektu Emerichu Horvátovi.

Dům na Hlinkách, do něhož se novomanželé nastěhovali, byl vystavěn v roce 1898 rodinou Jedličkovou. Jeho pozdějšími majiteli se stali Eugen a Marie Škardovi a teprve v roce 1924 jej pro své potřeby zakoupili manželé Eugen a Elsa Teltscherovi, kteří do Brna přesídlili z Mikulova. Pravděpodobně v průběhu 20. let se jejich jediná dcera Johanna seznámila s o devět let starším brněnským rodákem Richardem Herdanem, kterého si nakonec v roce 1933 vzala. Ještě v prosinci téhož roku se novomanželům narodil syn Leo a v roce 1937 se pak narodila ještě dcera Felicitas. V této době však Richard Herdan dostal nabídku nové pracovní pozice v Johannesburgu v Jihoafrické republice, kterou přijal, a v roce 1938 tak rodina opustila Československo. Tento náhodný exodus nakonec rodinu pravděpodobně zachránil před událostmi následujících let. Po okupaci byl totiž nájemní dvojdům na Hlinkách Teltscherovým, stejně jako veškerý jejich majetek, arizován a zabaven nacistickou správou, a většina členů rodiny Teltscherových a Herdanových byla deportována do koncentračních táborů, kde zahynula. Richard Herdan se svojí ženou a dvěma dětmi zatím žili v Jihoafrické republice, odkud se později přesunuli do Spojených států amerických a následně do Kanady a Austrálie, kde žijí dodnes. Po skončení války byla na dům uvalena národní správa a po roce 1948 přešel do vlastnictví Městského národního výboru. V současné době je dům ve vlastnictví Magistrátu města Brna a správě Městské části Brno-střed.

Přibližně 50 let, do roku 2007, obývala kontinuálně byt manželů Herdanových rodina Podhradských. Teprve v uplynulých 15 letech, kdy se nájemní vztah v bytě proměnil, došlo k řadě necitlivých úprav a k likvidaci dnes chybějících prvků z původního mobiliáře. V roce 2020, kdy byl byt prázdný, bez nájemního vztahu, došlo k objevení fragmentárně dochovaného vybavení a k identifikaci původních vlastníků. V letošním roce pak Městská část Brno-střed zadala obnovu bytu, přičemž restaurátorskými pracemi byla pověřena Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola Brno, a autorem obnovy je architekt Jindřich Škrabal z brněnského ateliéru PaW, ve spolupráci s architektkou Alenou Všetečkovou. Více informací o obnově zde: Funkcionalistický nábytek v bytě na brněnských Hlinkách zkoumají restaurátoři

Celý dvojdům je typickým příkladem městské architektury přelomu 19. a 20. století. Samotný byt manželů Herdanových je situován ve třetím patře. Původní dispozice bytu byla založena na velkorysé vstupní hale, přibližně čtvercového půdorysu, z níž byl paprskovitě umožněn přístup prakticky do všech místností. Adaptace pro potřeby manželů, uskutečněná 35 let po stavbě domu, se změn v dispozici dotkla jen minimálně a hlavní snahou bylo uzpůsobit byt potřebám mladé rodiny a vybavit jej moderním a designovým vybavením.

Drobná dispoziční změna však proběhla ve vstupní hale, kterou architekt nově rozdělil dřevěnou stěnou na dva prostory, vstupní předsíň a šatnu. Do horní části dřevěné stěny navíc vložil skleněné výplně s pískovanou povrchovou úpravou, které zajišťovaly přirozené osvětlení obou prostor. Rozdělením haly došlo současně k rozčlenění bytu na dva celky. Z předsíně byl tak nezávisle na hlavních obytných místnostech umožněn přístup do kuchyně, toalety, koupelny a pokoje (dětského pokoje nebo pracovny?), zatímco skrze šatnu se vstupovalo do ústředního obytného prostoru a ložnice. Šatní místnost obsahuje vestavěné skříně a torzo sedací soupravy. Jednu ze skříní, s vnitřním oplechováním stěn, lze s největší pravděpodobností identifikovat jako prostor k uskladnění kožešin.

Ústřední místností celého bytu je obývací pokoj, který architekt koncipoval nejen jako místo pro společný rodinný život, ale také jako reprezentativní prostor jeho majitelů. Význam prostoru je zdůrazněn použitými materiály v podobě exotických dřevin (zejména palisandru a jeho imitace) nebo travertinového obkladu. Dominantním prvkem prostoru je vestavěná průchozí vitrína s podsvětlenými mléčnými skly, která celý prostor rámuje a zvyšuje estetický princip založený na přísné osové symetrii.

Do osy hlavní pohledové stěny umístil architekt ústřední topení, které ukryl do travertinového obkladu s ozdobnou mříží s iniciály RH, odkazující na majitele bytu Richarda Herdana, a vytvářející tak iluzi krbu. V ose proti falešnému krbu pak byl umístěn bufet, který se do dnešních dnů již nedochoval, ale jehož objem lze alespoň částečně tušit z otisku v dřevěném obkladu stěny.

Průchozí vitrína obsahuje také zbytek závěsného systému na textilní závěs, který v tuto chvíli nelze přesně identifikovat, zda se jedná o původní prvek nebo až o druhotnou instalaci. Nicméně systém umožňoval oddělit místnost na dva celky (jídelnu a separátní prostor s falešným krbem). Po obou stranách falešného krbu byly umístěny ještě menší skříňky a rohové sedací soupravy. V této části prostoru je palisandrové dýhování nábytku kladeno horizontálně z úhlopříčných pásků, vytvářející expresivní dojem, který se odráží i v drobném dekoru travertinového obkladu falešného krbu. Namísto toho v opačné části místnosti je dýhování kladeno na panel. O původní podobě části prostoru s falešným krbem si lze učinit představu z doposud jediné originální fotografie, která pochází ze soukromého archivu rodiny Herdanovy.

V protilehlé části místnosti je umístěn překlad, vzniklý pravděpodobně s adaptací bytu, oddělující obývací pokoj a ložnici, do něhož je vložen průchod mezi oběma místnostmi. V ložnici manželů Herdanových se dochovaly pouze vestavěné šatní skříně. Zatímco reprezentativnost obývacího pokoje je podmíněna především exotickými dýhami v tmavých odstínech, je naopak nábytek v sousední ložnici v kontrastně opatřen světlou dýhou.

Poslední fragment původního vybavení v podobě vestavěné skříně se dochoval ještě ve třetím pokoji bytu, jehož funkce není zcela jasná (dětský pokoji nebo pracovna?).

Byt manželů Herdanových je příkladem bytové kultury meziválečného období pro vyšší střední střídu, kam manželé Herdanovi nepochybně patřili, a současně odrážející potřeby mladé rodiny. V době realizace bylo Richardu Herdanovi 33 let a jeho ženě Johanně 24 let.

O autorství, které směřuje k architektu Emerichu Horvátovi, nasvědčuje jednak razítko s jeho jménem na rubu dochované originální fotografie bytu, ale i analogie v podobě nájemního domu Julia Grubera z let 1936-1937 na adrese Úvoz 11.
Mgr. Michal Doležel



Zdroje
Soukromý archiv Leo a Felicitas Herdan.
Soukromý archiv Patra Janků.
Moravský zemský archiv, fond B 392 – Vystěhovalecký fond, úřadovna Brno 1939-1945, karton 10, inv. č. 216.
Pasportizace a inventarizace bytu na Hlinkách, vyhotovená Mgr. Martinem Šolcem, DiS. Národní památkový ústav, odborné územní pracoviště Brno, Brno, 2021.
Výpis z pozemkové knihy komplexně uzavřeného katastrální území Křížová. Kn.vl.č. 70. Hlinky 46.
Moravské zemské muzeum, Historické oddělení.
Internetová encyklopedie dějin Brna, Richard Herdan – Profil osobnosti (brna.cz).
Památkový katalog, průčelí – Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz).
Wikipedia, Byt manželů Herdanových – Wikipedie (wikipedia.org).

Literatura
Adresář Velkého Brna. 28. ročník - 28. Jahrgang. 1930. [Brünn]: Friedr. Irrgang Verlag,
SMUTNÝ, Bohumír. Brněnští podnikatelé a jejich podniky: 1764 - 1948 : encyklopedie podnikatelů a jejich rodin. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2012.
0 komentářů
přidat komentář