Už deset let po otevření je muzeum v Bilbau pro mnohé ikonou

Zdroj
Lenka Penkalová
Vložil
ČTK
18.10.2007 11:00
Španělsko

Madrid

Madrid - Plány na realizaci ultramoderních architektonických projektů v historických městech často vyvolávají spory, jedna z nejvýraznějších a nejextravagantnějších staveb uplynulého desetiletí, Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau, ale dává za pravdu spíše příznivcům progresivní architektury. Už nyní téměř ikonická budova muzea, kterou navrhl známý americký architekt Frank O. Gehry, totiž městu přinesla v podstatě jen samá pozitiva. Brány muzea se veřejnosti otevřely právě před deseti lety, 19. října 1997.

Když se v čtyřsettisícové baskické metropoli na severu Španělska v 90. letech vedly spory o to, zda do přístavního města Gehryho futuristický projekt patří, ozývaly se často i hlasy skeptiků. Někteří se ptali, jestli by nebylo lepší investovat astronomických 140 milionů eur někam jinam, jiným se jednoduše gigantická budova s titanovou fasádou jen nelíbila. Pouhých deset let ale stačilo na to, aby o argumenty proti muzeu přišli i jeho nejzarytější odpůrci.
Bilbao nebývale ožilo turistickým ruchem, protože jeho nová dominanta přitahuje cestovatele téměř magickou silou, podobně jako pařížská Eiffelova věž nebo římské Koloseum. Výstavní prostory nového muzea si každý rok prohlédne nejméně milion návštěvníků a 60 procent z nich přijíždí z ciziny. Provozovatelé hotelů, restaurací, ale i další podnikatelé si proto mnou ruce. I Bilbao jako město si polepšilo - díky "titanovému květu" nového muzea zažívá doslova renesanci.
"Ten úspěch je vlastně zázrak," tvrdí Ibon Areso, zástupce starosty Bilbaa. "Kvůli útokům teroristů z ETA si dříve Baskicko dělalo starosti jen s negativními ohlasy. Teď konečně nabízíme i pozitivní obraz. Získali jsme zpátky svou sebeúctu," dodává.
Ve městě se mluví o "Guggenheimově efektu". Od chvíle, kdy muzeum otevřelo, se totiž původně nepříliš lákavé Bilbao plné průmyslových podniků změnilo v rušnou metropoli, kde se stále otevírají nové kavárny, obchody a luxusní butiky. Řeka Nervión, na jejímž břehu stavba stojí, už není zapáchající stokou, ale místem, kam míří tisíce lidí za příjemnou procházkou.
Gehry se tak stal vlastně průkopníkem, který na baskické město poprvé upozornil milovníky moderní architektury. Jeho dílo získalo obdiv odborníků a vesměs nadšené reakce vyvolává dodnes. Například guru moderní architektury, zesnulý americký tvůrce Philip Johnson, Guggenheimovo muzeum označil za nejlepší stavbu naší doby. Sám Gehry si ale fenomenální úspěch neumí vysvětlit. "Pořád ještě přesně nevím, jak se to stalo," říká.
Právě odvaha radních, kteří kontroverzní projekt podpořili, přitáhla do Bilbaa řadu dalších proslulých architektů. Španěl Santiago Calatrava tady uspěl s návrhem nového letištního terminálu, Brit Norman Foster projektoval linku zdejšího metra, Portugalec Álvaro Siza zase univerzitní budovu. A lidé mají zase o několik důvodů víc do Bilbaa zajet.
Podle mnohých budova muzea, kde si lze prohlédnout stálou expozici i desítky výstav, připomíná vesmírný koráb ze vzdálené galaxie. Konstrukce z vápence, skla a kovu pokrytá panely z titanového plechu se vymyká všem tradičním formám. Zdánlivý vnější chaos křivek, oblouků, vln a spirál ale uvnitř přechází v pevný řád.
Kariéru 78letého Gehryho tento jeho španělský projekt pořádně rozhýbal. Ani předtím neměl nouzi o zakázky - například v Praze se podílel na návrhu tak zvaného Tančícího domu -, ale nyní se o něj investoři doslova přetahují. Gehry bude pro Guggenheimovu nadaci navrhovat i další muzeum, tentokrát pro město Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Jeho služeb využil i Bernard Arnault, který chystá projekt muzea současného umění v Paříži. Před čtyřmi lety začala fungovat i další z jeho staveb, kterou jezdí lidé obdivovat - koncertní hala Walta Disnyeho v americkém Los Angeles.
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Bilbao ano, Praha ne?
Jiří Tourek
18.10.07 09:38
zobrazit všechny komentáře