Německá vláda i parlament čelí kritice kvůli stavbě nových sídel

Berlín - Německý Spolkový sněm i úřad kancléře stavějí nové budovy, protože ty současné už podle nich nestačí jejich potřebám. Podle kritiků jsou však nové stavby zbytečné, předražené a navíc se jejich výstavba neúměrně protahuje. Přinejmenším poslední z výtek se nyní potvrdila. Vyšlo totiž najevo, že dokončení nové parlamentní budovy plánované na letošek se opět odkládá. Původně přitom měla být hotová už v roce 2013.

Spolkový sněm sídlí v Berlíně v komplexu budov, které vznikaly od 90. let minulého století v okolí historické budovy Říšského sněmu. Postupem času se komplex rozrůstal, a to mimo jiné s rostoucím počtem poslanců a s tím spojeným větším počtem zaměstnanců jejich kanceláří. Po volbách v roce 2021 usedlo v parlamentních lavicích rekordních 736 poslanců. Volební reforma ale jejich počet omezila, v letošních volbách už tak Němci do Spolkového sněmu vyslali jen 630 svých zástupců.

I přesto podle Spolkového sněmu trvá potřeba dalších kanceláří. Už v roce 2010 se proto ke stávající parlamentní budově pojmenované po bojovnici za ženská práva Marie-Elisabeth Lüdersové začala stavět přístavba. Hotová měla být do tří let. Nakonec se do ní ale nebudou moci zaměstnanci Spolkového sněmu a jednotlivých poslanců přesunout ani letos, jak bylo v plánu. "Kanceláře se budou moci používat od konce prvního čtvrtletí roku 2026. Plné předání je v plánu v druhém čtvrtletí," uvedla podle webu Politico stavební komise Spolkového sněmu. Za důvod zpoždění označila nedostatky na stavbě, především netěsnou základní desku.

Také náklady na projekt rozšíření Spolkového sněmu jsou výrazně vyšší, než bylo původně v plánu. Aktuální čísla sice k dispozici nejsou, s jistotou jsou ovšem dvakrát vyšší než před patnácti lety. V době zahájení stavby se počítalo se 190 miliony eur (nyní 4,6 miliardy Kč), v loňském roce už to bylo 420 milionů (10,2 miliardy Kč).

Přístavba Spolkového sněmu ovšem není jediný nový projekt, který na sebe v poslední době upoutal pozornost. Dalším je přístavba nedaleké budovy, ve které sídlí spolkový kancléř. Současné sídlo úřadu vlády, kterému se kvůli tvaru přezdívá Waschmaschine, tedy pračka, vzniklo v letech 1997 až 2001. Kvůli přibývajícím úkolům v souvislosti s množstvím krizí jeho kapacita už podle úřadu nestačí. Už v roce 2023 se proto začalo na opačném břehu řeky Sprévy se stavbou nové budovy. Současný kancléř Friedrich Merz projekt zdědil po svém předchůdci Olafovi Scholzovi, první rozhodnutí o výstavbě ale padla už za vlády kancléřky Angely Merkelové. Merz se rozhodl v projektu pokračovat.

V nové budově, kterou budou s tou starou spojovat dva mosty, má vzniknout 400 kanceláří. Na její střechu by se měl přesunout heliport. Vyčleněna je částka 777 milionů eur (18,9 miliardy Kč), podle německých médií se ale očekává, že kvůli vyšším nákladům na stavební materiály dosáhne nakonec asi miliardy eur. Hotová by budova měla být v roce 2027 či 2028, ovšem někteří kritici už toto datum zpochybňují.

Smysluplnost nové budovy kancléřství navíc před časem zpochybnil Spolkový účetní dvůr. Uvedl, že jej nepřesvědčily argumenty, podle kterých je i v době práce z domova či možnosti sdílet pracovní stoly nová budova nezbytná. Úřad kancléře ale dál tvrdí, že práce pro něj je specifická a přítomnost zaměstnanců na místě je nezbytná. Stavbu kritizují také zástupci hospodářských sdružení. "Z rozšíření kancléřství se stává památník plýtvání penězi daňových poplatníků," řekl nedávno listu Bild Thorsten Alsleben z iniciativy Neue Soziale Marktwirtschaft.