Berlínská "pračka" se připojila k symbolům města

Vložil
ČTK
14.08.2012 10:20
Německo

Berlín

Berlín - Už jedenáct let úřadují němečtí kancléři ve futuristické budově v centru Berlína. Za tu dobu se z tohoto betonového kolosu stal jeden ze symbolů německé metropole i turistické lákadlo, které každoročně navštíví 90.000 lidí. Pro mnohé ale tato netradiční stavba stále zůstává jen velkou "pračkou", jak Němci spolkové kancléřství překřtili ještě před jeho vznikem.
     "V původním návrhu byla ta budova o několik metrů vyšší, měla 45 metrů, a na stranách byly zvenku dva kruhovité otvory. Hned se proto objevila ta přezdívka 'pračka', která jí zůstala dodneška, i když je nakonec nižší a po stranách má jen takové půlkruhy," vysvětlil ČTK urbanista Christian Hajer původ nezvyklé přezdívky.
     Osmipatrová stavba na břehu řeky Sprévy, za jejímiž zdmi často padají rozhodnutí ovlivňující vývoj v celé Evropské unii, ve finále vyrostla do výšky 36 metrů a 36 centimetrů. Dvě dlouhá postranní křídla jsou přesně poloviční. Svou velikostí se řadí mezi největší vládní centrály na světě.
     Uvnitř pracuje 500 lidí. Kromě tří stovek kanceláří úředníků se v útrobách skrývá velký konferenční sál, tělocvična, osm zimních zahrad, kuchyně s osobním kuchařem kancléřky, sál pro bankety, zasedací místnost vlády a samozřejmě pracovna jejího šéfa - v současnosti tedy šéfky Angely Merkelové.
     Zlí jazykové tvrdí, že berlínské kancléřství je tak velké proto, aby se do něj vešel mohutný Helmut Kohl, za jehož éry se začalo stavět. "S jeho tělesnými rozměry nemá velikost této budovy nic společného, i  když pan Kohl v době, kdy stál v čele vlády, uplatňoval velký vliv na to, jak bude stavba vypadat, hlavně co se týče výšky," vyvrací tuto pověru Hajer.
     Kohl podle něj prosazoval, aby kancléřství bylo vyšší než ostatní úřední budovy v okolí. "Říkal, že každý, kdo sem přijde, musí hned poznat, že jsou tu dvě důležité instituce: německý Spolkový sněm s kopulí a tím druhým musí být spolkové kancléřství. Nikdo neměl hádat, která z těchto budov je kancléřství. Chtěl, aby to bylo na první pohled jasné," uvedl Hajer.
     To projekt architektů Axela Schultese a Charlotte Frankové za 480 milionů marek (dnes asi 6,3 miliardy Kč) splnil, i když "kancléř sjednotitel" se do něj už nestihl nastěhovat a úřadovat v něm v roce 2001 začal až jeho nástupce Gerhard Schröder. Budova kancléřství se od té doby stala téměř povinnou zastávkou turistů při poznávání Berlína a před jejím průčelím se každý den fotí stovky návštěvníků stejně jako před nedalekým historickým Říšským sněmem, kde sídlí dolní komora parlamentu.
     Ne každého však tato moderní stavba oslovuje, jak dokládá i  přetrvávající přirovnávání k pračce. "Většině návštěvníků se líbí, i když spíš vevnitř. Pro mnoho lidí je zvenku příliš hranatá a monstrózní, zato uvnitř je podle nich pěkná se všemi těmi kulatými rohy, velkými schodišti a vystaveným uměním," přiblížila názory návštěvníků průvodkyně Sabine Slaninaová.
     Do pracovny Merkelové turisty sice nevodí - sama tam prý byla jen jednou. Jinak se ale účastníci prohlídek podívají do většiny reprezentačních prostor i na místa, kam nemají přístup ani někteří zaměstnanci úřadu, například do jednací místnosti vlády nebo na venkovní terasu poblíž kanceláře šéfky kabinetu s výhledem na centrum Berlína a záplavu střešních solárních panelů, které zásobují tento kolos elektřinou.
     "Máme tu 1400 metrů čtverečních solárních ploch a každý metr čtvereční dává 117 kilowattů proudu," je Slaninaová připravena i na ty nejzvídavější otázky návštěvníků. Mnohem raději než o fotovoltaice ale vypráví o  sbírkách moderního umění v kancléřství, které začal systematicky budovat v 70. letech tehdy ještě západoněmecký kancléř Helmut Schmidt v Bonnu.
     Z jeho podnětu také vznikla takzvaná galerie kancléřů - série portrétů všech hlav vlád Spolkové republiky vystavená v prvním patře. Úřadující tam ale svůj obraz smí zařadit vždy až po odchodu z funkce. Merkelová si tak na vlastní portrét musí ještě počkat.
     Ve všední den si mohou kancléřství přijít prohlédnout předem objednané skupiny, v sobotu pak i jednotlivci. Největší nával je pokaždé o víkendu otevřených dveří, kdy si příležitost podívat se do míst, kde se dělá nejvyšší evropská politika, nenechá ujít 30.000 lidí. "Celkem tu tak za rok máme 90.000 návštěvníků," tvrdí mluvčí kancléřství Karl Schlich.
     Nejbližší příležitost třeba i pro české zájemce nahlédnout dovnitř bude o tomto víkendu, kdy německá ministerstva znovu otevřou své brány veřejnosti. Jen je potřeba počítat s tím, že vystát frontu před "pračkou" může trvat i nějakou tu hodinu.
0 komentářů
přidat komentář