Krajská galerie ve Zlíně představí nerealizované projekty významných architektů pro meziválečný Zlín

Díky výjimečnému růstu a prosperitě firmy Baťa a neodmyslitelnému vlivu Tomáše Bati se Zlín stal v meziválečném období moderním městským centrem s nezaměnitelným architektonickým stylem i životním tempem. Enormní stavitelská činnost Tomáše Bati a Jana Antonína Bati ve spolupráci s renomovanými architekty proměnila malé městečko v aglomeraci o více než 40 000 obyvatelích. Zlín se stal jedním z vrcholů prvorepublikového funkcionalismu a jediným důsledně budovaným funkcio- nalistickým městem v Evropě.

"V průběhu čtyřiceti let získala krajská galerie při přípravě celé řady architektonických výstav rozsáhlou fotografickou dokumentaci, množství cenných archivních materiálů i sbírkových předmětů, které dokumentují vývoj a podtrhují význam zlínské meziválečné architektury. Výchozím podkladem pro přípravu této výstavy se stal konvolut nerealizovaných projektů pro firmu Baťa. Prezentace seznámí s návrhy architektů Františka Lýdie Gahury, Vladimíra Karfíka, Miroslava Lorence, Josefa Gočára, Jana Víška, Otto Rothmayera, Josefa Havlíčka, Bohuslava Fuchse, Jiřího Voženílka, Josefa Štěpánka, Kamila Roškota, Vladimíra Ukleina, Emanuela Hrušky, Lva Krči, Františka Cubra a Zdeňka Pokorného. Zůstaly většinou zapomenuty v archivech," přibližuje Ladislava Horňáková, autorka a kurátorka výstavy.

Návštěvníci budou mít příležitost prohlédnout si padesát návrhů rozdělených tematicky do pěti okruhů, a to na urbanistické studie pro firmu Baťa, náměstí Práce, nové budovy na náměstí Práce, sakrální stavby a památníky a veřejné stavby v meziválečném Zlíně. "Instalace umožňuje srovnání přístupu architektů k zadaným úkolům i sledování vývoje názorů na jednotlivé projekty z pozice investora – firmy Baťa. Zatímco pod vedením T. Bati byl u výrobních i veřejných staveb kladen požadavek na efektivitu a stavebník se při realizaci svých vizí opíral především o architekta F. L. Gahuru nebo poradce pro architekturu města J. Gočára, jeho nástupce J. A. Baťa požadoval od architektů "větší reprezentativnost a světovost" firemních staveb a obracel více pozornost i mimo vlastní projekční a stavební oddělení k renomovaným osobnostem české i světové architektury," doplňuje kurátorka.

Prezentované návrhy mají svůj význam pro doplnění celkového obrazu o aktivitách firmy Baťa v oblasti meziválečné architektury a přibližují také vizionářské představy o dalším rozvoji zlínské aglomerace, které však nemohly být kvůli poválečným událostem naplněny.

Výstava je součástí akcí připomínajících letos 150 let od narození Tomáše Bati ve spolupráci s UNESCO.

Výstava bude k vidění do 19. dubna 2026. Další zajímavé informace si mohou návštěvníci poslechnout na komen- tovaných prohlídkách s kurátorkou v úterky 24. března a 14. dubna vždy od 17 hodin.

Více na webu galeriezlin.cz.