Hold geometrii vzdávají v jedné výstavě Vladislav Mirvald a Jan Kaláb
Praha – Fascinace geometrií spojuje dva autory, kteří se nikdy nepotkali, ale Galerie Villa Pellé na Praze 6 jim připravila společnou výstavu. Výstava Kód geometrie spojila dohromady trochu opomíjeného, ale originálního lounského tvůrce Vladislava Mirvalda s dynamickým světem mistra graffiti a street-artu Jana Kalába. Výstava bude přístupná od středy do 26. září.
Kaláb se osobně s Mirvaldovou tvorbou setkává na výstavě poprvé. "Rozhodl jsem se tuto výstavu pojmout koncepčně jako reakci na tvorbu Vladislava Mirvalda. Zredukoval jsem svoji paletu na bílou, černou, červenou a modrou. To mě donutilo se více zaměřit na tvar a dynamiku postavit na maximálním kontrastu dvou barev," popsal Kaláb, jak k výstavě přistupoval.
Geometrie je podle kurátorky výstavy Martiny Vítkové jazykem srozumitelným napříč světadíly a kulturami. Geometrické tvary jsou klíčovou součástí mnoha vědních oborů, ale nesou v sobě i symboliku duchovní a mystickou. Bod je jedinec, kruh slunce, čtverec země a trojúhelník personifikuje božskou sílu. Geometrie je důležitým vyjadřovacím nástrojem vizuálního umění od antiky až po modernu.
"S nápadem společně uspořádat výstavu Vladislava Mirvalda mne oslovilo Muzeum Kampa více než před rokem a během diskusí o její podobě vyvstal nápad přizvat ke spolupráci některého ze současných umělců, který má ke geometrickému vidění světa blízko. Jan Kaláb byl pro mne jasnou volbou," uvedla ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová. Kaláb se podle ní jako umělec nebojí experimentů a hojně využívá všechny prostředky současných technologií, které za Mirvaldova života nebyly dostupné.
Vladislav Mirvald (1921 až 2003) vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Karlově Univerzitě. Patřil ke generaci umělců, kteří začínali tvořit už ve 40. letech, kdy navazovali na progresivní směry počátku 20. století. Mirvald především na kubismus, jehož principy rozvíjel v komorně laděných obrazech. V 50. letech se věnoval krajině, na počátku 60. let se postupně přikláněl k abstrakci a skutečnost vyjadřoval ve stále jednodušších náznacích.
Začal rozvíjet několik linií vlastního výtvarného jazyka. Do výtvarného díla zapojoval náhodu. Známá tak je například jeho technika kaňkáží, kdy do vodové vrstvy na papíře štětcem dávkoval tuš. Do obrazových kompozic transformoval přírodní zákonitosti a procesy. Zralá Mirvaldova tvorba zahrnuje lettrismus, který si na plátně pohrával s písmem, kombinatorické umění nebo osobité varianty op artu neboli směru, který pracuje s prvky optických efektů.
Kaláb (1978) absolvoval Akademii výtvarných umění, v té době už byl známým graffiti umělcem. Je spoluzakladatelem výstavního prostoru Trafačka. Má na kontě zdi a vlaky v mnoha metropolích. V současnosti je mimo jiné autorem obrazů, v nichž důležitou roli hrají vstupy a tunely do dalších dimenzí a kruhové tvary, v nichž zintenzivnil prostor, až se podobná temné hmotě vyzařující neskutečně hustou energii. V zatím poslední sérii obrazů pracuje s modro-červeno-bílo-černou barevností, a reaguje tak na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968.
Kaláb se osobně s Mirvaldovou tvorbou setkává na výstavě poprvé. "Rozhodl jsem se tuto výstavu pojmout koncepčně jako reakci na tvorbu Vladislava Mirvalda. Zredukoval jsem svoji paletu na bílou, černou, červenou a modrou. To mě donutilo se více zaměřit na tvar a dynamiku postavit na maximálním kontrastu dvou barev," popsal Kaláb, jak k výstavě přistupoval.
Geometrie je podle kurátorky výstavy Martiny Vítkové jazykem srozumitelným napříč světadíly a kulturami. Geometrické tvary jsou klíčovou součástí mnoha vědních oborů, ale nesou v sobě i symboliku duchovní a mystickou. Bod je jedinec, kruh slunce, čtverec země a trojúhelník personifikuje božskou sílu. Geometrie je důležitým vyjadřovacím nástrojem vizuálního umění od antiky až po modernu.
"S nápadem společně uspořádat výstavu Vladislava Mirvalda mne oslovilo Muzeum Kampa více než před rokem a během diskusí o její podobě vyvstal nápad přizvat ke spolupráci některého ze současných umělců, který má ke geometrickému vidění světa blízko. Jan Kaláb byl pro mne jasnou volbou," uvedla ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová. Kaláb se podle ní jako umělec nebojí experimentů a hojně využívá všechny prostředky současných technologií, které za Mirvaldova života nebyly dostupné.
Vladislav Mirvald (1921 až 2003) vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Karlově Univerzitě. Patřil ke generaci umělců, kteří začínali tvořit už ve 40. letech, kdy navazovali na progresivní směry počátku 20. století. Mirvald především na kubismus, jehož principy rozvíjel v komorně laděných obrazech. V 50. letech se věnoval krajině, na počátku 60. let se postupně přikláněl k abstrakci a skutečnost vyjadřoval ve stále jednodušších náznacích.
Začal rozvíjet několik linií vlastního výtvarného jazyka. Do výtvarného díla zapojoval náhodu. Známá tak je například jeho technika kaňkáží, kdy do vodové vrstvy na papíře štětcem dávkoval tuš. Do obrazových kompozic transformoval přírodní zákonitosti a procesy. Zralá Mirvaldova tvorba zahrnuje lettrismus, který si na plátně pohrával s písmem, kombinatorické umění nebo osobité varianty op artu neboli směru, který pracuje s prvky optických efektů.
Kaláb (1978) absolvoval Akademii výtvarných umění, v té době už byl známým graffiti umělcem. Je spoluzakladatelem výstavního prostoru Trafačka. Má na kontě zdi a vlaky v mnoha metropolích. V současnosti je mimo jiné autorem obrazů, v nichž důležitou roli hrají vstupy a tunely do dalších dimenzí a kruhové tvary, v nichž zintenzivnil prostor, až se podobná temné hmotě vyzařující neskutečně hustou energii. V zatím poslední sérii obrazů pracuje s modro-červeno-bílo-černou barevností, a reaguje tak na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968.
0 komentářů
přidat komentář
