Graçova retrospektiva - výstava v Casa da Arquitectura
Dnes byla poslední příležitost prohlédnout si v portugalské Casa da Arquitectura výstavu Flashback mapující více než čtyřicetiletou profesní dráhu lisabonského architekta João Luís Carrilho da Graça.
Z rozsáhlé palety nakonec kurátorka Marta Sequeira vybrala deset Graçových realizací pokrývajících období od raných 80. let minulého století do současnosti. Jednalo se o doposud nejobsáhlejší expozici věnovanou tomuto lisabonskému architektovi, který v minulém roce oslavil sedmdesátiny. Vedle klasických skic, výkresů a fotografií umístěných na dlouhých černých stolech vyplnily působivý historický sál s odkrytým krovem především rozměrné bílé papírové modely, které vás pohltily a zprostředkovaly vám konstrukční schéma i prostorovou skladbu, abyste mohli co nejlépe pochopit Graçovy pracovní postupy a myšlenkové pochody. Všechny vystavené předměty z Graçova ateliéru jsou nyní stálou součástí sbírek Casa da Arquitectura a rozšířily tak obsáhlý archív, do něhož již dříve věnovali svá celoživotní díla dva držitelé Pritzkerovy ceny Souto de Moura a Mendes da Rocha. Instalaci výstavy Flashback si připravil architekt sám ve spolupráci s Inês Lobo.
Graça věří, že všechny umělecké obory mají stejné zájmy a každá disciplína může svými prostředky dospět k podobným závěrům. Proto jsou na výstavě prezentovány texty, kresby, modely, obrazy, sochy a filmy vytvořené v jiných kontextech jinými autory a umělci. Vedle Graçových vlastních kreseb a modelů expozici doplňují suprematické obrazy a sádrové architektony Kazimira Maleviče zapůjčené ze sbírek pařížského Centre Pompidou nebo prounové studie od El Lisického vypůjčené z muzea Coleção Berardo. Tato díla ruských avantgardistů Graçovi viditelně sloužily jako vzor pro jeho vlastní půdorysné dispozice nebo hmotové kompozice, což se nebojí na výstavě přiznat. Neméně inspirující jsou však pro něj i američtí minimalisté jako Donald Judd, James Turrell nebo Sol Lewitt. Krátká videa (někdy jen němá a černobílá) od André Cepeda, Catarina Mourão, Tiago Casanova a Salomé Lamas přenáší do potemnělého sálu atmosféru Graçových staveb. Všechny tyto filmy byly natočeny speciálně pro tuto událost.
Dnes by se dala Graçova minimalistická tvorba zařadit společně lisabonskou bratrskou dvojicí Aires Mateus a Eduarda Souto de Mouru mezi to nejzajímavější na portugalské architektonické scéně, ale ne vždy sklízel Graça široké porozumění. Alespoň na počátku v 80. letech během vrcholící postmoderny působily jeho návrhy navazující na modernu hodně ojediněle.
Celou výstavu v Casa da Arquitectura odstartovala událost před dvěma lety, kdy se v prosinci 2020 přestěhoval Graçův ateliér do nových prostorů, ale již v únoru 2020 byla podepsána smlouva o předání celého Graçova archívu do stálých sbírek Casa da Arquitectura, čímž se opět posílil význam této instituce. Předtím po téměř čtyři desetiletí okupoval Graça dva rozlehlé byty na lisabonské ulici Calçada Marquês de Abrantes a pokaždé zahajoval nový projekt nejen čistým stolem, ale obřadným vyklizením celé místnosti, kterou pak postupně zaplňoval papírovými modely a stěny oblepoval referencemi, skicami a výkresy.
Podobně jako v Graçově ateliéru jsou i stoly ve výstavním sálu pokryty horizontálními vrstvami, které tvoří scénografii retrospektivy architektova díla. Různé artefakty umožňují vrátit se do chvíle, kdy byl projekt zpracováván a zažít prvotní okamžiky.
Název výstavy souvisí souvisí nejen se souhrnným ohlédnutím, ale zároveň představuje vazby na budoucí architekturu. Kromě představení toho, co již bylo vytvořeno, obsahuje příslib všeho, co je ještě třeba udělat. Když návštěvník dorazí na konec výstavní trasy (zakončený hodinovým záznamem rakouského filmaře Ferryho Radaxe Thomas Bernhard - Drei Tage), musí se opět stejnou cestou vrátit na její začátek.
V přízemím sálu Casa da Arquitectura ještě probíhá do začátku dubna výstava [From Archive] Unbuilt Matosinhos o jedenácti nerealizovaných (nebo postavených jen částečně) stavbách v Matosinhos.
Na konci května se chystají v Casa da Arquitectura otevřít rovnou dvě výstavy věnované brazilskému architektovi Paulo Archias Mendes da Rocha, který odkázal svůj archiv právě této instituci. Již nyní si můžeme být jistí, že půjde o jednu z největších expozic tohoto držitele Pritzkerovy ceny na evropské půdě.
Více informací >
Z rozsáhlé palety nakonec kurátorka Marta Sequeira vybrala deset Graçových realizací pokrývajících období od raných 80. let minulého století do současnosti. Jednalo se o doposud nejobsáhlejší expozici věnovanou tomuto lisabonskému architektovi, který v minulém roce oslavil sedmdesátiny. Vedle klasických skic, výkresů a fotografií umístěných na dlouhých černých stolech vyplnily působivý historický sál s odkrytým krovem především rozměrné bílé papírové modely, které vás pohltily a zprostředkovaly vám konstrukční schéma i prostorovou skladbu, abyste mohli co nejlépe pochopit Graçovy pracovní postupy a myšlenkové pochody. Všechny vystavené předměty z Graçova ateliéru jsou nyní stálou součástí sbírek Casa da Arquitectura a rozšířily tak obsáhlý archív, do něhož již dříve věnovali svá celoživotní díla dva držitelé Pritzkerovy ceny Souto de Moura a Mendes da Rocha. Instalaci výstavy Flashback si připravil architekt sám ve spolupráci s Inês Lobo.
Graça věří, že všechny umělecké obory mají stejné zájmy a každá disciplína může svými prostředky dospět k podobným závěrům. Proto jsou na výstavě prezentovány texty, kresby, modely, obrazy, sochy a filmy vytvořené v jiných kontextech jinými autory a umělci. Vedle Graçových vlastních kreseb a modelů expozici doplňují suprematické obrazy a sádrové architektony Kazimira Maleviče zapůjčené ze sbírek pařížského Centre Pompidou nebo prounové studie od El Lisického vypůjčené z muzea Coleção Berardo. Tato díla ruských avantgardistů Graçovi viditelně sloužily jako vzor pro jeho vlastní půdorysné dispozice nebo hmotové kompozice, což se nebojí na výstavě přiznat. Neméně inspirující jsou však pro něj i američtí minimalisté jako Donald Judd, James Turrell nebo Sol Lewitt. Krátká videa (někdy jen němá a černobílá) od André Cepeda, Catarina Mourão, Tiago Casanova a Salomé Lamas přenáší do potemnělého sálu atmosféru Graçových staveb. Všechny tyto filmy byly natočeny speciálně pro tuto událost.
Dnes by se dala Graçova minimalistická tvorba zařadit společně lisabonskou bratrskou dvojicí Aires Mateus a Eduarda Souto de Mouru mezi to nejzajímavější na portugalské architektonické scéně, ale ne vždy sklízel Graça široké porozumění. Alespoň na počátku v 80. letech během vrcholící postmoderny působily jeho návrhy navazující na modernu hodně ojediněle.
Celou výstavu v Casa da Arquitectura odstartovala událost před dvěma lety, kdy se v prosinci 2020 přestěhoval Graçův ateliér do nových prostorů, ale již v únoru 2020 byla podepsána smlouva o předání celého Graçova archívu do stálých sbírek Casa da Arquitectura, čímž se opět posílil význam této instituce. Předtím po téměř čtyři desetiletí okupoval Graça dva rozlehlé byty na lisabonské ulici Calçada Marquês de Abrantes a pokaždé zahajoval nový projekt nejen čistým stolem, ale obřadným vyklizením celé místnosti, kterou pak postupně zaplňoval papírovými modely a stěny oblepoval referencemi, skicami a výkresy.
Podobně jako v Graçově ateliéru jsou i stoly ve výstavním sálu pokryty horizontálními vrstvami, které tvoří scénografii retrospektivy architektova díla. Různé artefakty umožňují vrátit se do chvíle, kdy byl projekt zpracováván a zažít prvotní okamžiky.
Název výstavy souvisí souvisí nejen se souhrnným ohlédnutím, ale zároveň představuje vazby na budoucí architekturu. Kromě představení toho, co již bylo vytvořeno, obsahuje příslib všeho, co je ještě třeba udělat. Když návštěvník dorazí na konec výstavní trasy (zakončený hodinovým záznamem rakouského filmaře Ferryho Radaxe Thomas Bernhard - Drei Tage), musí se opět stejnou cestou vrátit na její začátek.
V přízemím sálu Casa da Arquitectura ještě probíhá do začátku dubna výstava [From Archive] Unbuilt Matosinhos o jedenácti nerealizovaných (nebo postavených jen částečně) stavbách v Matosinhos.
Na konci května se chystají v Casa da Arquitectura otevřít rovnou dvě výstavy věnované brazilskému architektovi Paulo Archias Mendes da Rocha, který odkázal svůj archiv právě této instituci. Již nyní si můžeme být jistí, že půjde o jednu z největších expozic tohoto držitele Pritzkerovy ceny na evropské půdě.
Více informací >
0 komentářů
přidat komentář
