Středověké vesnice a dvory si staví nadšenci, archeologové i obce

Praha - Poznání života obyčejných lidí v dobách dávno minulých umožňuje návštěva archeologických skanzenů, které v posledních letech vznikly v České republice. Budování středověkých vesnic a dvorců se věnují party nadšenců, profesionální archeologové a historici i mnohé obce.
    Část stavebníků historických areálů se hlásí k hnutí living history (živá historie), jehož příznivci se snaží vyzkoušet si na vlastní kůži, jak se žilo našim předkům. Oblíbenou epochu chtějí názorně představit veřejnosti. K nejúspěšnějším projektům ovlivněných living history patří dvorec z 12. století Curia Vitkov nebo tvrz Malešov u Kutné Hory, kterou se sdružení Korouhev měštěnínů staropražských snaží uvést do stavu, v jakém byla na konci 15. století.
    Sdružení Curia Vitkov se rozhodlo vybudovat poblíž Horního Vítkova u severočeské Chrastavy volnou repliku opevněného souboru obydlí velmože z 12. století. Hotové je dřevěné opevnění se dvěma věžemi, dům šlechty, dva čeledníky, dva sruby a přístřešky, jako jsou kovárna, chlebová pec a hrnčířská dílna.
    "Chceme návštěvníkům i sobě přiblížit tu část historie, která je podle nás důležitá, ale opomíjená a zapomenutá," zdůvodnil ČTK spoluautor projektu Ladislav Tomič, proč volba padla právě na 12. století.
    Sdružení tvoří třináct stálých členů a pět čekatelů ze všech koutů republiky. Jsou mezi nimi historikové, archeologové, etnologové, architekti, strojaři nebo počítačoví odborníci. Důležitou roli hraje i poměrně početná skupina sympatizantů, kteří do Vítkova jezdí zdarma pomáhat.
    Život na Vítkově nepředstavuje pro jeho stavebníky jen tvrdou fyzickou práci. Mají zároveň možnost vyzkoušet si, jak se ve středověkých domech skutečně žilo. Mohou si třeba zatopit v původních pecích a upéct si v nich maso i chleba. "Je to trochu únik od všední reality a zaměstnání," uvedl Tomič. Zároveň tak veřejnosti prezentují zvolenou historickou dobu.
    Členové sdružení mají dvakrát do roka výroční srazy. Při nich se halí do ručně šitého dobového oblečení a "původní" je i způsob vaření a táboření. Ve středověkých oděvech dokonce podnikají výlety po okolí. "Vyzkoušíme si nové boty nebo jak funguje oděv v mrazu a ve špatném počasí," uvedl Tomič.
    Velký důraz se klade na autenticitu technik použitých při výstavbě dvorce. Původnost ale není stoprocentní a Curia Vitkov vznikla jako výsledek kompromisního využití moderní i středověké technologie a materiálů. Dřevo na stavbu například pochází od dřevařských firem, ale bylo opracováno na dvorci ručně sekyrami.
    "Nejsme také schopni si vypěstovat vlastní potraviny. Používáme však výhradně jen ty plodiny, jež v té době rostly," uvedl Tomič. Součástí hospodářského zázemí vítkovského areálu je zahrádka s bylinkami a zeleninou. Časem by se zde měly objevit ovce a další hospodářská zvířata.
    Curia Vítkov představuje vzor pro lidi se zájmem o středověk. Často se proto obracejí na Tomiče se žádostmi o radu, jak podobnou stavbu realizovat. "Zájemce o výstavbu archeoskanzenů spíše odrazujeme už jen tím, co je potřeba vyřídit u úřadů," uvedl Tomič. Kamenem úrazu je podle něj hned získání vhodného pozemku. Nové projekty proto podle něj příliš nevznikají.
    Za "více či méně profesionální záležitost" označil stavbu archeologického muzea v přírodě Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou jeho vedoucí Bohumír Dragoun. V podhůří Orlických hor tak již od roku 1992 vzniká středověká kolonizační osada, kterou zde buduje občanské sdružení Villa Nova. "Naším cílem je vybudovat vesničku ze 13. až 14. století v podobě, jak asi v Čechách vypadala," uvedl Dragoun, profesionální archeolog a muzeolog.
    V Uhřínově je devět objektů, včetně dvou usedlostí, hrnčířské a chlebové pece a sila na obilí. Při výstavbě se postupovalo metodou archeologického experimentu s cílem ověřit informace známé z konkrétních archeologických nálezů. Stavební práce jsou proto pečlivě monitorovány a používají se při nich i dokonalé repliky původních nástrojů vyrobené kovářem podle historických předloh. Také dřevo se získává v lese výhradně ruční prací, takže jediný okamžik, kdy se stavební materiál setká s moderní technikou, je při transportu kmenů nákladními vozy.
    Výsledky bádání i samotný skanzen zpřístupňují archeologové veřejnosti. Osadu ročně navštíví na 10.000 lidí, ovšem o větší návštěvnost paradoxně příliš nestojí. "Pro nás je důležitá cílová skupina 'osvícených' návštěvníků, kteří se o tento obor zajímají, a nikoli hromadné turistické zájezdy," vysvětlil Dragoun.
    Trávit noci ve středověkých srubech zkoušejí i ve Villa Nově. Ověřují tak historické poznatky. Dlouhodobě třeba měří teplotu uvnitř jednotlivých částí domu. Důležitá zjištění přináší i ověřování postupů při výrobě železa, dehtu nebo dřevěného uhlí.
    Archeoskanzen Modrá představuje rekonstrukci velkomoravského sídliště z období 8. až 9. století. Za jeho vznikem stojí obec Modrá u Uherského Hradiště, která areál nacházející se poblíž pozůstatků kamenného kostela z doby Velké Moravy vybudovala a provozuje.
    V Modré je asi 20 staveb. Nejde však o přesné repliky původních obydlí, neboť při jejich vzniku nebyly zachovány postupy experimentální archeologie. "Stavba musí zevnitř i z vnějšku vypadat tak, jak vypadala kdysi," zdůraznil správce archeoskanzenu Lumír Sláma.
    Na oživení lokality spolupracuje Modrá se skupinami, které se hlásí k fenoménu living history. Pořádají zde například slavnosti slunovratu, z nichž jen část je přístupná veřejnosti, a velkomoravské oděvy jsou zde nezbytností. V budovách se i spí a připravují středověká jídla. Ve skanzenu se odehrávají divácky oblíbené bitvy, turnaje v loveckých disciplínách a konají se zde divadla a koncerty.