Pevné lhůty pro vyjádření památkářů vláda nepodpořila

PRAHA - Návrh pražských zastupitelů, aby památkáři Národního památkového ústavu svá vyjádření k projektům oprav historických budov vydávali do 20 dnů, dnes nenašel podporu vlády. Kabinet se podle informací ČTK ztotožnil s negativním postojem své legislativní rady. Iniciativu hlavního města nyní posoudí sněmovna, do červnových voleb ale už předlohu téměř jistě nestihne schválit.
Pražský magistrát navrhl změnit zákon o státní památkové péči tak, aby na vydání vyjádření měli památkáři dvacetidenní lhůtu. Nyní pro vydání vyjádření, nutného ke stavebnímu řízení, žádný termín nemají.
Lhůta 20 dnů by byla podle předlohy základní; ve složitých případech by se mohla po dohodě památkářů ústavu a radnic prodloužit. Památkáři radnic a magistrátů vydávají ve stavebních řízeních závazné stanovisko. Pokud by památkáři národního ústavu vyjádření ve lhůtě nedodali, mohli by své stanovisko vydat bez nich.
Podle názoru pražského magistrátu nyní trvá vydání stanoviska často dlouhou dobu. Prodlužuje se tím neúměrně následné územní a stavební řízení, což je podle městské rady nepřijatelné.
Navrhovaná změna zákona také uvádí, že investor by nemusel žádat o závazné stanovisko památkářů k vnitřním změnám v  budovách, které nejsou památkově chráněné, ale jsou v památkové rezervaci nebo v  památkové zóně, případně v jejich ochranných pásmech. Tato povinnost prý nyní investory i památkáře neúměrně zatěžuje.
Pražský magistrát dále navrhuje, aby prohlášení věci za kulturní památku a rovněž jeho zrušení bylo obvyklým správním řízením. Vlastník věci by se tak mohl k návrhu vyjádřit, podávat k němu připomínky, případně se odvolat. Nyní může takové rozhodnutí vlastník napadnout pouze žalobou u správního soudu.
Předloha by rozšířila pravomoci obcí, v nichž je památková rezervace, památková zóna a jejich ochranné pásmo. Mohly by svým nařízením stanovit podrobnější podmínky pro opravy a restaurování budov, které se v památkových pásmech nacházejí.