Lichtenštejnové mají ve Vranově u Brna opravenou rodinnou hrobku

Vranov u Brna (Brněnsko) - Po tříleté rekonstrukci byla dnes ve Vranově u Brna ukončena oprava hrobky rodu Lichtenštejnů, v níž je pohřbeno zhruba 50 členů knížecího rodu. Práce přišly přibližně na 54 milionů korun. Výsledek se dnes prohlédl lichtenštejnský kníže Hans Adam II. Hrobka bude otevřena pro veřejnost vždy jednou do roka, a to 1. listopadu. Hrobka je mimořádnou historickou památkou, řekl ČTK ředitel brněnského památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Hrobku vlastní český stát, ale práce hradilo Lichtenštenjsko. Budova byla před jejich zahájením ve velmi špatném stavu. Zatékala do ní dešťová voda, odvzdušňovací kanálky byly v tomto objektu u vranovského kostela ucpané. Stavební práce se začaly plánovat již v roce 2010. "Špatný stav hrobky měl přímý vliv na zhoršující se stav sarkofágů a také ostatků v nich uložených," uvedl Vácha. Hrobku nechal ve vranovském klášteře, jenž je sídlem řádu paulánů, vystavět kníže Maximilián (1578-1643). V hrobce se začalo pohřbívat počátkem 17. století. Posledním pohřbeným byl v roce 1938 kníže František I. K dalším obnoveným šlechtickým hrobkám v regionu patří například hrobka Ditrichštejnů v Mikulově nebo hrobka rodu Mitrovských v Doubravníku na Brněnsku.

Dnešní ukončení rekonstrukce sestávalo ze mše, vysvěcení hrobky a její prohlídky. Hans Adam II. byl s výsledkem stavebních prací očividně spokojený. V objektu se zajímal o historii svých předků, před hrobkou se pozdravil s obyvateli Vranova. Před odjezdem zasadil u kostela pamětní strom.

Rekonstrukce lichtenštejnské hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny s Českou republikou. Diplomatické vztahy mezi jejich knížectvím a ČR byly navázány teprve v roce 2009. Dlouho jim bránily majetkové spory.

Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky. Zabavily je komunisté, včetně známého Lednicko-valtického areálu. O tom, nakolik byl tento krok zákonný, se bude teprve jednat. Lichtenštejnové dosud oficiálně o vrácení majetků v ČR nepožádali. Nehlásili se k německé národnosti a podle historiků ani s nacisty nekolaborovali. Němcům a kolaborantům byl v Československu po druhé světové válce zabaven majetek na základě Benešových dekretů.