K výročí narození Lva Krči

Zdroj
Patrik Líbal
Vložil
Tisková zpráva
16.08.2012 11:30
Lev Krča

V roce 2012 uplynulo 110 let od narození významného architekta Lva Krči (25. 5. 1902 – 27. 4. 1945). Narodil se ve Velké Bíteši na Českomoravské vrchovině Mořici Krčovi jako osmé, nejmladší dítě. Studoval na průmyslové škole v Brně a poté v letech 1928 až 1931 na Akademii výtvarných umění v Praze ve speciálce architektury u Josefa Gočára.
Po studiích pracoval v letech 1931 až 1938 v kanceláři se Stanislavem Tobkem a Josefem Kinclem. Projektovali širokou škálu staveb od rodinných domů a vil až po rozsáhlé sportovní zařízení a komplexy. Návrhy vycházely převážně z funkcionalistické architektury a snažily se používat v té době progresivní stavební metody.
Již v roce 1933 časopis Pestrý týden prezentoval výstavbu domků s ocelovou konstrukcí v Šáreckém a Hostivařském údolí. U letního domu Maxmiliána Záveského (1933–34) v Dobřichovicích také použili tento ocelový montovaný skelet. Dcera zadavatelů Hana Kučerová-Záveská, významná architektka, se podílela na zařizování interiérů. Rodinný dům v Praze – Krči z roku 1934 v ulici K Habrovce má obdobnou konstrukci a tentýž systém aplikovala architektonická kancelář při stavbě funkcionalistické vily MUDr. Josefa Železného v Jimramově z let 1936-37. Zde k obytné části přibyla navíc ordinace majitele domu.
Dalším objektem, postaveným z ocelové konstrukce, byl dvojdům v Praze Košířích v Nepomucké ulici (1937–38), přičemž jedna část patřila přímo architektu Tobkovi. Všechny uvedené domy a vily mají ploché střechy a další znaky funkcionalistické architektury.
Za neméně významné jako vily, vzešlé z jejich kanceláře, však lze považovat sportovní stavby, což konvenovalo i se skutečností, že Krča byl velký sportovec, věnoval se lyžování i lehké atletice. Také velmi fotografoval, opět často se zaměřením na sportovní tematiku.
V Novém Městě na Moravě byla podle jejich projektu v letech 1936 až 1937 postavena Orlovna, natočená kolmo k uliční čáře. Proto se uplatňuje jen poměrně malým průčelím s velkým, v současnosti luxferovým, oknem. Orlovna momentálně slouží jako kino.
Dílem této kanceláře je i „Sportovní stadion Vítkovických železáren ve Slezské Ostravě“ (1937 – 1939), který by měl být v nejbližší době rekonstruován. Kapacitu popisuje dobový odborný časopis takto: „Pro obecenstvo jest vyhrazeno na hlavní tribuně 4.250 sedadel, kryté místo pod tribunou má 1680 míst k stání, na obvodové nekryté tribuně je 17.900 míst k stání, úhrnný počet diváků by tedy mohl býti asi 24.000.“  
Z období po osamostatnění Lva Krči pochází „Letní domek p. A. P.“ z roku 1938 ve významném posázavském letovisku Senohraby. Tato „vilochata“ o poměrně malých rozměrech měla umístěny v patře dokonce tři ložnice, pokoj pro služku a koupelnu. Architektonicky se dům s plochou střechou ještě hlásí k funkcionalistickému tvarosloví i celkovému pojetí, ale některé detaily, jako kyklopské zdivo přízemí, již prozrazují příklon k vernakularismu, resp. spíše k exotismu.
U vily Věry a Bohuše Míčkových z let 1939 – 40 v Novém Městě na Moravě je řešení se stanovou střechou proti předchozím domům konzervativnější, ale např. okna, přesahující přes roh, nebo pásové okno v arkýři prozrazují stálé moderní architektonické myšlení Krči.
V období samostatné tvorby navrhoval i rozsáhlejší projekty, např. obchodní dům ve Vacově s velice působivým zaobleným nárožím. V Náchodě ve Wolkerově ulici vyrostly roku 1941 dle jeho návrhu řadové domy a vila pro úředníky Mautnerových textilních závodů.
Mimo zde několika vyjmenovaných staveb, které vypracovala kancelář i později samotný Krča, vzniklo mnoho jiných návrhů a projektů, převážně sokoloven a dalších sportovních zařízení, ale i typologicky různorodých stavebných objektů. Pochopitelně u všech nedošlo k realizaci, což se týká převážně soutěžních prací.
Za 2 světové války se Krča zapojil do odbojové činnosti v Radě tří.  V dubnu 1945 se přesunul s velitelstvím „R3“ na Moravu, kde spolupracovali s partyzánskými oddíly. Krča, který měl krycí jméno „Tygr“, zahynul při bojích v okolí Velké Bíteše na konci války, neboť při náletu byl zasažen palubním kulometem. Pohřben byl na starém hřbitově a jeho pomník vytvořil Krčův přítel a spolupracovník sochař Jan Kavan.
0 komentářů
přidat komentář

Související články