Londýn - Graffiti a street art patří k řadě světových velkoměst, ale raritou Londýna je válka mezi dvěma velkými jmény žánru - Banksym, který v posledních letech dosáhl světové proslulosti, a Robbem, který se proslavil jako král londýnských graffiti v 80. letech. Graffiti jsou v Londýně v centru i na okrajích, ale nejvíc jich je na severu v Camdenu nebo Islingtonu a hlavně na východě ve čtvrtích Shoreditch, Hackney, Bethnal Green a v okolí Brick Lane. Rohy, zákoutí, průjezdy a zdi pod viadukty pokrývají různé typy žánru - tradiční, přímo stříkané brutální graffiti, ale také obrazy vytvořené přes šablony či nalepené na zeď. Jejich autory jsou anonymové nebo lidé, kteří se skrývají za více či méně provokativní přezdívky jako Tox, Ben Eine, Pure Evil, Asbo, Phlegm nebo Sickboy. Zdi se průběžně mění podle toho, jak majitelé či radnice graffiti likvidují nebo přetírají a na jejich místě se objevují další. Jedním z mála míst, kde jsou trpěné a kde se vytvářejí za bílého dne, je nepoužívaný tunel pod nádražím Waterloo. V roce 2008 Banksy proměnil nevábný tunel na tři dny v galerii graffiti. I když z původní "výstavy" mnoho nezbylo, stěny tunelu jsou dosud od chodníku po klenbu pokryty stále se měnícími obrazy, které jsou oblíbeným cílem fotografujících turistů. Ale graffiti začala veřejnost a úřady přijímat i jinde v Londýně. Hlavním měřítkem se zdá být jejich umístění a hlavně kreativita. Zatímco běžné pestrobarevné graffiti a tagy jsou považovány stále vesměs za vandalství či vizuální smog, oblibu si získaly výtvarně zajímavé a nápadité obrazy. Prostě ve stylu Banksyho, který dostal street art do galerií a aukčních síní. Jeho obrazy přes šablony měly ohromný vliv na street art, který přestal být vnímán jen jako vandalství, tvrdí autor King Adz. Paradoxně je tak možné v Londýně vidět čety čistící pomalované zdi, zatímco o kus dál jsou jiná graffiti pod plexisklovou deskou. Nejčastěji jsou takto chráněná právě díla Banksyho, která se v aukčních síních prodávají za desetitisíce dolarů. "Rozhodujeme se, co zachováme. Některá díla jsou velmi atraktivní. Necháváme Banksyho, to jsou velmi umělecké věci," tvrdí islingtonský radní Kenny Wilks. Podobně hovoří i konzervativní radní v Camdenu Chris Knight, který si postěžoval, že vandalové tagy přemalovali "obraz ve stylu Banksyho, který osvěžoval nudnou část zdi". Když v červnu objevil v Camdenu Banksyho nový obraz, majitel domu nad ním instaloval bezpečnostní kameru a přikryl ho plexisklem. A obraz chlapce vypouštějícího bublinu s nápisem Tox (přezdívka dalšího, nyní obžalovaného streetartového umělce), nabízí zájemcům za 4000 liber (113.000 korun). Většina nezasvěcenců neví, jestli je rozdíl mezi graffiti a street artem, ale mezi oběma trendy panuje určitá rivalita, kterou zosobnil právě spor Banksyho se sprejerem známým jako King Robbo. Společné je jim snad jen to, že dbají o anonymitu ještě víc než ostatní streetartoví umělci. Pokud se objeví na veřejnosti, tak jen s maskou, Banksy si nechává měnit i hlas. I když jde o určitý umělecký, případně komerční princip, oba také přiznávají, že by mohli být kvůli graffiti stíháni. King Robbo byl králem londýnských graffiti v 80. letech, kdy jeho podpis byl na kdejakém domě a na vlacích metra. Svá tradiční graffiti, podle The Independent "ve stylu abstraktních bublin", tvořil za značného rizika přímo spreji. Banksy svůj street art dělá na poměrně nekontroverzních místech přes šablony, tedy používá metodu, kterou pravověrní Robbovi stoupenci považují za podvod. Banksy pochází z Bristolu, zatímco Robbo z drsného předměstí na jihu Londýna. Robbo odešel do výslužby v 90. letech, ale k návratu ho přiměl právě spor s Banksym. Začal prý, když se oba setkali v baru Dragon v East Endu. Když Banksy svému staršímu kolegovi řekl, že ho vůbec nezná, urostlý Robbo mu dal - dle svého líčení - facku. V roce 2009 se spor přenesl na londýnské zdi, konkrétně pod most nad Regents Canal v Camdenu, kde přežívalo značně zašlé Robbovo graffiti z 80. let - údajně jeho poslední stopa v hlavním městě. Banksy k němu přimaloval řemeslníka, jak Robbovo dílo přelepuje tapetou. A to prý neměl dělat, když podle interních konvencí tohoto paralelního světa se nesmí použít dílo jiného tvůrce bez jeho souhlasu. Robbo se na každý pád rozčílil, opustil "výtvarný důchod" a na těžko přístupnou zeď u kanálu nastříkal své King Robbo. Banksy kontroval tím, že vzápětí před nápis nastříkal písmena FUC. Mezi oběma sprejery se rozhořela válka, která se odehrávala podél Regents Canal, kde Robbo přestříkal či zlomyslně doplnil řadu Banksyho obrazů. Jeho stoupenci vystupující pod jménem Team Robbo ničí Banksyho i jinde po městě. Robbovi, který byl donedávna znám jen v úzkém kruhu obdivovatelů, spor se slavným Banksym pomohl. V londýnském East Endu měl komerčně úspěšnou výstavu a jeho věci začaly být žádané v zahraničí. V Berlíně byl letos na filmovém festivalu. Nastříkal tu na zeď tvář herečky Zoe Kravitzové u příležitosti premiéry filmu Yelling to the Sky, které se zúčastnil, samozřejmě v masce. Britská televize Channel 4 natočila o sporu dokument Graffiti Wars z pohledu Robba, který v něm opět maskovaný vystupuje. Banksy nakonec graffiti, o které se oba u Regents Canal přetahovali, úplně přemaloval a nastříkal tam nový obraz, pokoj s akváriem. Robbo na to chtěl - aspoň podle svých slov v televizním dokumentu opět reagovat. Celý spor ale přerušil jeho úraz. V dubnu byl nalezen na ulici s těžkým zraněním hlavy a zatím se neprobral z komatu. Podle britských médií policie neměla důvod nehodu vyšetřovat. Banksy se ale ozval začátkem září s protestem proti dokumentu Channel 4, který podle něj svým dramatickým vyzněním dělal dojem, že měl s Robbovým úrazem něco společného.