Fragnerova galerie ukazuje novou architekturu malých měst
Praha - Progresivními stavbami vzniklými v Česku mezi lety 1990 a 2013 v menších sídlech se zabývá výstava i publikace nazvaná Místa architektonického vz(d)oru. Její autoři chtějí ukázat, že kvalitní architektura vzniká i mimo velká města a její tvůrci nemusí být mezinárodně slavné osobnosti a mediální hvězdy. Výstava představuje devět desítek sídel, kde podle pořadatelů vznikla ve skromných podmínkách široká škála staveb a jiných objektů různého zaměření nepostrádající sílu a působivost.
Ve většině jde o objekty sloužící širší veřejnosti nebo nacházející se na veřejných místech - je mezi nimi několik kaplí, rozhledny, muzea a galerie, školy, hotely a volnočasové areály, zdravotnická zařízení, továrny, památníky. Název výstavy naznačuje, že architektura se může stát jednak vzorem pro místní samosprávy i soukromé subjekty, jednak může být brána jako výraz odvahy, která ve výsledku vede k posílení či k zásadní proměně identity místa, což je v úvodu připomenuto několika známými příklady ze zahraničí.
Přehled vznikl díky rozsáhlému projektu Architektura mimo tradiční centra. Nejmenším místem, které se v něm objevuje, je jihočeská osada Alenina Lhota, největším západočeský Žatec. Výsadní postavení zaujímá mezi všemi desetitisícová Litomyšl, v níž se už čtvrt století rodí kvalitní stavby na základě spolupráce samosprávy s předními architekty. Nikde jinde se v architektuře neprolíná minulost se současností tak harmonicky jako v Litomyšli.
Mezi autory, jejichž práce projekt zahrnuje, jsou vesměs známá jména. Nechybějí realizace pražských architektů (Josefa Pleskota, Ladislava Lábuse, Martina Rajniše, ateliéru A69 nebo HŠH, Jana Línka, Stanislava Fialy), brněnských ateliérů (Kuba & Pilař, Knesl+Kynčl, Burian & Křivinka, Zdeňka Fránka nebo Antonína Nováka a jeho studia DRNH), ale také uznávaných architektů spojených s menšími městy (Alexandra Skalického, Luďka Rýznera, Svatopluka Sládečka, Kamila Mrvy, Přemysla Kokeše, Jana Soukupa).
Pohled na přístup zdejších autorů doplňuje výstava Slovenská architektura mimo tradiční centra, která návštěvníky seznamuje s nejzajímavějšími architektonickými počiny za poslední dvě desetiletí v sousední zemi. Koná se v galerii Slovenského institutu v Jilské ulici, tedy v bezprostřední blízkosti Galerie Jaroslava Fragnera.
Ve většině jde o objekty sloužící širší veřejnosti nebo nacházející se na veřejných místech - je mezi nimi několik kaplí, rozhledny, muzea a galerie, školy, hotely a volnočasové areály, zdravotnická zařízení, továrny, památníky. Název výstavy naznačuje, že architektura se může stát jednak vzorem pro místní samosprávy i soukromé subjekty, jednak může být brána jako výraz odvahy, která ve výsledku vede k posílení či k zásadní proměně identity místa, což je v úvodu připomenuto několika známými příklady ze zahraničí.
Přehled vznikl díky rozsáhlému projektu Architektura mimo tradiční centra. Nejmenším místem, které se v něm objevuje, je jihočeská osada Alenina Lhota, největším západočeský Žatec. Výsadní postavení zaujímá mezi všemi desetitisícová Litomyšl, v níž se už čtvrt století rodí kvalitní stavby na základě spolupráce samosprávy s předními architekty. Nikde jinde se v architektuře neprolíná minulost se současností tak harmonicky jako v Litomyšli.
Mezi autory, jejichž práce projekt zahrnuje, jsou vesměs známá jména. Nechybějí realizace pražských architektů (Josefa Pleskota, Ladislava Lábuse, Martina Rajniše, ateliéru A69 nebo HŠH, Jana Línka, Stanislava Fialy), brněnských ateliérů (Kuba & Pilař, Knesl+Kynčl, Burian & Křivinka, Zdeňka Fránka nebo Antonína Nováka a jeho studia DRNH), ale také uznávaných architektů spojených s menšími městy (Alexandra Skalického, Luďka Rýznera, Svatopluka Sládečka, Kamila Mrvy, Přemysla Kokeše, Jana Soukupa).
Pohled na přístup zdejších autorů doplňuje výstava Slovenská architektura mimo tradiční centra, která návštěvníky seznamuje s nejzajímavějšími architektonickými počiny za poslední dvě desetiletí v sousední zemi. Koná se v galerii Slovenského institutu v Jilské ulici, tedy v bezprostřední blízkosti Galerie Jaroslava Fragnera.
0 komentářů
přidat komentář
