No More Architecture - Doina Petrescu, Constantin Petcou
atelier d’architecture autogérée: R FOR R-URBAN
Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně, ve spolupráci s Galerií Architektury Brno, zve na přednášku „R jako R-Urban“ Doiny Petrescu a Constantina Petcou z atelier d’architecture autogérée (aaa), která je součástí přednáškové série „No More Architecture“ na téma nerůstu v architektuře. Akce se uskuteční ve čtvrtek 10. prosince 2020 v 19:00 online streamovaná na Youtube. Přednáška bude v angličtině. Přednáška a následná diskuze bude moderována Eliškou Pomyjovou.
Online YouTube stream: https://youtu.be/-nENZ19n0I0
ZOOM app: https://cesnet.zoom.us/j/94249453034
Meeting ID: 942 4945 3034
ATELIER D’ARCHITECTURE AUTOGÉRÉE: R JAKO R-URBAN
Oprava narušených sociálních vztahů, pozměněných subjektivit, omezené imaginace, nespravedlivých politik a nerovné ekonomiky, stejně jako údržba hodnot v sousedství, náprava nekvalitní architektury, poškozeného prostředí a v neposlední řadě péče o planetu, to vše společně s dotčenými komunitami – to jsou ambiciózní cíle projektu R-Urban, iniciovaného kolektivem atelier d'architecture autogérée. R-Urban usiluje o vytvoření ekologie založené na obecném sdílení statků, prostřednictvím sítě komunitních center, ve kterých mohou obyvatelé příměstských čtvrtí rozvíjet přístupy odolnosti a vytvářet místně uzavřené ekologické cykly. Od roku 2011 vzniklo v Paříži a Londýně pět takových center. Příspěvek kriticky popíše úspěchy a neúspěchy tohoto projektu.
Doina Petrescu je profesorkou „Architecture and Design Activism“ na Univerzitě v Sheffieldu. Je editorkou publikace Altering Practices: Feminist Politics and Poetics of Space (2007) a spolueditorkou Architecture and Resilience (2018), The Social (Re)Production of Architecture (2017), Agency: Working with Uncertain Architectures (2009) a Architecture and Participation (2005).
Constantin Petcou je pařížský architekt, jehož práce zdůrazňuje průnik mezi architekturou, urbanismem, designem a sémiotikou. S Doinou Petrescu je spoluzakladatelem atelier d'architecture autogérée (aaa), profesní organizace, která se věnuje se aktivitám a výzkumu v oblasti participativního urbanismu a architektury. Jejich projekty zapojují místní obyvatele do samosprávných projektů v jejich sousedství, zabývají se sociálními a ekologickými přístupy a tvorbě odolných komunit. aaa je laureátem Innovation in Politics Awards 2017, Zumtobel Prize for Sustainability and Humanity 2012, příjemce Curry Stone Design Prize 2011, European Prize for Urban Public Space 2010 a Prix Grand Public des Architectures contemporaines en Métropole Parisienne 2010. aaa je také vydavatelem knižní série –ACT podporující šíření aktivistických praktik: Urban ACT (2007), Trans-Local ACT (2010), R-Urban ACT (2015), Learn to ACT (2017).
NO MORE ARCHITECTURE
Naše současná společnost čelí snad doposud největším výzvám ve své historii – klimatické krizi a ztrátě biodiverzity, vedle toho i rostoucí sociální nerovnosti, přesunu válečných i klimatických uprchlíků apod. Architektura má na tomto stavu také svůj podíl – stavební průmysl se podílí 40 % na světových emisích oxidu uhličitého a zároveň nemovitosti představují nejvýhodnější způsob investic, což vede ke spekulacím, financializaci bydlení, privatizaci služeb i veřejného prostoru atd., což přispívá k dalšímu růstu sociálních nerovností. Musíme přehodnotit aktuálně platné premisy architektury založené na růstu (tvorbě nového). Nestačí jen např. projektovat nízkoenergetické domy či realizovat zelené střechy – některá z opatření, která jsou v českém kontextu vnímána jako „udržitelná architektura“. I přestože je lze považovat za progresivní (nikoli však běžně implementovaná), nestačí to.
Musíme usilovat o radikálnější předefinování architektury. Je třeba diskutovat, jakou roli by v naší společnosti měla architektura hrát a jak může opravdu přispívat ke zlepšování životních podmínek každého, bez negativních vlivů na životní prostředí. Promýšlejme architekturu péče, údržby, renovace nebo jen přeprogramování. Architektura, která slouží komunitě místo kapitálu a nepoškozuje, ale naopak podporuje sociální vazby a environmentální procesy. Slovy Jeremyho Tilla a Tatjany Schneider, řešením není vždy „adding more stuff to the world“. Krize nelze vyřešit pouze technologiemi (jak mnozí naznačují), vyžaduje to proměnu našeho chování, nebo – ještě lépe – našich tužeb.
Investice a růst a racionalita spojená s těmito koncepty má něco společného s určitým typem racionality „udržitelné architektury“ a zároveň je spojená s určitým způsobem praktikování architektury. Pokud se chceme opravdu postavit čelem k problémům planetární krize, je třeba změnit typ racionality (způsob uvažování), ale i architektonické praxe.
Cílem přednášky není představit přehled projektů architekta či ateliéru, ale spíše do detailu popsat průběh (včetně např. souvisejících politických a byrokratických procesů) a (sociální a environmentální) důsledky konkrétního vybraného projektu. Chtěli bychom využít přednáškový cyklus jako inspiraci pro praxi studentů i (budoucích) architektů, rozšířit jejich představy o tom, jak mohou pracovat – jak si mohou vybírat klienty, jak si mohou najít spolupracovníky, iniciovat projekty nebo najít podporu pro jejich nápady. Oceňujeme také implementaci udržitelnosti a etických standardů do struktury kanceláře. V rámci přednáškového cyklu zveme také další odborníky jako jsou kurátoři, teoretici, urbanisté, krajinářští architekti atd.
Více informací >
Online YouTube stream: https://youtu.be/-nENZ19n0I0
ZOOM app: https://cesnet.zoom.us/j/94249453034
Meeting ID: 942 4945 3034
ATELIER D’ARCHITECTURE AUTOGÉRÉE: R JAKO R-URBAN
Oprava narušených sociálních vztahů, pozměněných subjektivit, omezené imaginace, nespravedlivých politik a nerovné ekonomiky, stejně jako údržba hodnot v sousedství, náprava nekvalitní architektury, poškozeného prostředí a v neposlední řadě péče o planetu, to vše společně s dotčenými komunitami – to jsou ambiciózní cíle projektu R-Urban, iniciovaného kolektivem atelier d'architecture autogérée. R-Urban usiluje o vytvoření ekologie založené na obecném sdílení statků, prostřednictvím sítě komunitních center, ve kterých mohou obyvatelé příměstských čtvrtí rozvíjet přístupy odolnosti a vytvářet místně uzavřené ekologické cykly. Od roku 2011 vzniklo v Paříži a Londýně pět takových center. Příspěvek kriticky popíše úspěchy a neúspěchy tohoto projektu.
Doina Petrescu je profesorkou „Architecture and Design Activism“ na Univerzitě v Sheffieldu. Je editorkou publikace Altering Practices: Feminist Politics and Poetics of Space (2007) a spolueditorkou Architecture and Resilience (2018), The Social (Re)Production of Architecture (2017), Agency: Working with Uncertain Architectures (2009) a Architecture and Participation (2005).
Constantin Petcou je pařížský architekt, jehož práce zdůrazňuje průnik mezi architekturou, urbanismem, designem a sémiotikou. S Doinou Petrescu je spoluzakladatelem atelier d'architecture autogérée (aaa), profesní organizace, která se věnuje se aktivitám a výzkumu v oblasti participativního urbanismu a architektury. Jejich projekty zapojují místní obyvatele do samosprávných projektů v jejich sousedství, zabývají se sociálními a ekologickými přístupy a tvorbě odolných komunit. aaa je laureátem Innovation in Politics Awards 2017, Zumtobel Prize for Sustainability and Humanity 2012, příjemce Curry Stone Design Prize 2011, European Prize for Urban Public Space 2010 a Prix Grand Public des Architectures contemporaines en Métropole Parisienne 2010. aaa je také vydavatelem knižní série –ACT podporující šíření aktivistických praktik: Urban ACT (2007), Trans-Local ACT (2010), R-Urban ACT (2015), Learn to ACT (2017).
NO MORE ARCHITECTURE
Naše současná společnost čelí snad doposud největším výzvám ve své historii – klimatické krizi a ztrátě biodiverzity, vedle toho i rostoucí sociální nerovnosti, přesunu válečných i klimatických uprchlíků apod. Architektura má na tomto stavu také svůj podíl – stavební průmysl se podílí 40 % na světových emisích oxidu uhličitého a zároveň nemovitosti představují nejvýhodnější způsob investic, což vede ke spekulacím, financializaci bydlení, privatizaci služeb i veřejného prostoru atd., což přispívá k dalšímu růstu sociálních nerovností. Musíme přehodnotit aktuálně platné premisy architektury založené na růstu (tvorbě nového). Nestačí jen např. projektovat nízkoenergetické domy či realizovat zelené střechy – některá z opatření, která jsou v českém kontextu vnímána jako „udržitelná architektura“. I přestože je lze považovat za progresivní (nikoli však běžně implementovaná), nestačí to.
Musíme usilovat o radikálnější předefinování architektury. Je třeba diskutovat, jakou roli by v naší společnosti měla architektura hrát a jak může opravdu přispívat ke zlepšování životních podmínek každého, bez negativních vlivů na životní prostředí. Promýšlejme architekturu péče, údržby, renovace nebo jen přeprogramování. Architektura, která slouží komunitě místo kapitálu a nepoškozuje, ale naopak podporuje sociální vazby a environmentální procesy. Slovy Jeremyho Tilla a Tatjany Schneider, řešením není vždy „adding more stuff to the world“. Krize nelze vyřešit pouze technologiemi (jak mnozí naznačují), vyžaduje to proměnu našeho chování, nebo – ještě lépe – našich tužeb.
Investice a růst a racionalita spojená s těmito koncepty má něco společného s určitým typem racionality „udržitelné architektury“ a zároveň je spojená s určitým způsobem praktikování architektury. Pokud se chceme opravdu postavit čelem k problémům planetární krize, je třeba změnit typ racionality (způsob uvažování), ale i architektonické praxe.
Cílem přednášky není představit přehled projektů architekta či ateliéru, ale spíše do detailu popsat průběh (včetně např. souvisejících politických a byrokratických procesů) a (sociální a environmentální) důsledky konkrétního vybraného projektu. Chtěli bychom využít přednáškový cyklus jako inspiraci pro praxi studentů i (budoucích) architektů, rozšířit jejich představy o tom, jak mohou pracovat – jak si mohou vybírat klienty, jak si mohou najít spolupracovníky, iniciovat projekty nebo najít podporu pro jejich nápady. Oceňujeme také implementaci udržitelnosti a etických standardů do struktury kanceláře. V rámci přednáškového cyklu zveme také další odborníky jako jsou kurátoři, teoretici, urbanisté, krajinářští architekti atd.
Více informací >
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.