Praha - U náměstí Jana Palacha v Praze by mohl v budoucnu stát pomník k uctění památky studenta Jana Palacha. Záměr dnes schválil výbor pro kulturu pražského magistrátu. Dvě téměř šestimetrové plastiky vyjdou až na osm milionů korun. Umístění památníku ještě projedná rada a zastupitelstvo. Dvacetiletý Palach se upálil před čtyřiceti lety na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Návrh plastik vzešel z dílny architekta Johna Hejduka. Architekt jej už v roce 1991 věnoval Československu. Pro pražskou výstavu v Královské zahradě Pražského hradu v 90. letech minulého století vnikly dřevěné repliky, které po patnácti letech ztrouchnivěly. "K finálnímu zpracování se ale nikdy nedostalo," uvedl předseda výboru Ondřej Pecha (ODS). Námětem abstraktního díla je bílá a černá postava - syn světlonoš a trpící matka. Plastiky by podle návrhu výboru mohly stát na Alšově nábřeží. "Zvolili jsme zelené místo na hraně Palachova náměstí a nábřeží," uvedl Pecha. Se záměrem souhlasí i památkový odbor magistrátu a Národní památkový ústav. Pro památník se hledá umístění už řadu let. Podle dřívějších návrhů měl stát třeba před pražskou technickou knihovnou. To ale podle Pechy nebylo příliš důstojné místo. Nevyšel ani záměr umístit jej uprostřed Palachova náměstí, jehož rekonstrukce se už několik let plánuje. "Plastiky jsou monumentální, hodí se pro ně intimnější prostředí," doplnil Pecha. Palach se upálil 16. ledna 1969, o tři dny později svým zraněním podlehl. Od té doby začíná vždy v polovině ledna takzvaný Palachův týden. Na počest odvážného studenta byla už v minulosti odhalena řada pamětních desek a památníků.
House of the Suicide and House of the Mother by John Hejduk sited at Prague Castle.
David Shapiro : The Funeral of Jan Palach When I entered the first meditation, I escaped the gravity of the object. I experienced the emptiness, And I have been dead a long time.
When I had a voice you could call a voice, My mother wept to me: My son, my beloved son, I never thought this possible,
I'll follow you on foot. Halfway in mud and slush the microphones picked up. It was raining on the houses; It was snowing on the police cars.
The astronauts were weeping, Going neither up nor out. And my own mother was brave enough she looked And it was all right I was dead.
“House of the Suicide" and "House of the Mother of the Suicide" were inspired by a David Shapiro poem about Jan Palach, the Czech student who set himself on fire in January 1969 to protest the Soviet occupation of Czechoslovakia. Each "House" is a metal-clad cubic box of roughly 12 feet topped by 49 uniformly spaced metal "shards," of roughly the same height as the box bases. In the "House of the Suicide" the shards are slightly splayed apart, in the "House of the Mother of the Suicide" they huddle together, rising vertically from the cubic box. The monotone gray of the sealed House of the Suicide is punctuated only by a closed slit, painted red. The black House of the Mother of the Suicide can be entered. Inside one mounts a small platform, "a cross between a gallows and a widow's walk," from which one can look out at the House of the Suicide through a small slit in the elevation, painted blue on the exterior. In 1991 Czech President Vaclav Havel invited Hejduk, who was of Czech descent, to install the two houses temporarily at the Prague Castle.
Machines for Living (With Angels): A Symposium on the Work of John Hejduk (Whitney Museum of American Art, 10 October 2002)