Vím, že to s daným článkem moc nesouvisí, ale přesto bych rádá upozornila na to, jak se dle mého názoru mění k horšímu krásné historické jádro města Olomouce, které považuji za jeden z unikrátních souborů v této postbanánové republice - totéž si ostatně myslí i mí přátelé z Německa, kteří se pozastavovali při jejich poslední návštěvě nad množstvím vietnamských obchodů, heren a obchodů s levným oblečením v centru města.
V článk use píše o tom, že okolí našich měst trpí plevelem zvaným supermarkety a podobné zhovadilosti kapitalismu. To je i problém Olomouce. Bohužel v Olomouci to ve výsledku vede k tomu, že po odchodu všech normálních živnostníků zaplnili historické jádro lidé a podnikatelé, kteří k němu namají zrovna pozitivní vztah a kteří mu rozhodně na kráse a autentičnosti nepřidají: herny, vietnamci a obchodníci s levným ošacením. Je to opravdu děsivé, ale z historického jádra Olomouce se stává bleší bazar, levná jídelna a podnik na praní špinavých peněz a hazard. Co nám k tomu řekne vedení olomoucké radnice? Kde měli tito pánové svůj rozum, když povolovali obchodní hangáry kolem města? Jejich peněženkám se to jistě líbilo, nejspíš i většině lidí. Ale nevidíme dnes všichni, jaká hrozná chyba se stala? Není nám to líto? Nemělo by se s tím něco dělat?
Co se mě jako olomoucké rodačky bolestně dotklo je také nové zadláždění Denisovy a Pekařské ulice. Byla jsem v Brně a zhnusilo mě nové náměstí Svobody se svou nudnou, fádní, technickou a studenou dlažbou. Jak mě šokovalo, když jsem spatřila, že stejný technicistní přístup byl aplikován i v Olomouci! Právě teď přichází historické jádro Olomouce o další bytelný díl svého genia loci: o svou historickou dlažbu! Člověk se musí ptát, jestli jsou peníze dnes opravdu všechno a jestli všechen cit v lidech úplně odumřel. A kam se poděly všechny ty staré krásné kostky se zoblenými hranami, které se tak krásně leskly po dešti? Který městský papaláš si s nimi vydláždí cstu ke své chatě? Neměly by se alespoň použít místo toho hnusného asfaltu v některé části centra? Třeba taková Švédská ulice nebo Náměstí Republiky by si vydláždění z těchto kostek zasloužilo.
Taky mě štve, že je Olomocu plná vědeckých kapacit, a v novinách ani v televizi člověk od nich neuslyší žádnou kritiku toho, co se v Olomouci děje. Jako by tu byly jenom podnikatelé, kteří všechno můžou, památkáři, které nikdo neposlouchá a magistrát, který všechny ty prasečinky schválí. Kde je hlas odborné veřejnosti?
No nic, otřeme slzu,
Génius loci města Olomouce umírá, ať žije Las Olomouc!
...ale souhlasím prakticky úplně s Vaším hodnocením situace. Také v Praze "máme" povedený magistrát, který schvaluje stavby a úpravy obecných prostor i soukromých objeků zřejmě naprosto bez zřetele k historické hodnotě. Co nechápu, je, že v tom magistrátčíky podporují architekti, jakoby logicky se odvolávající na zájmy vlastníků a asi naprosto logicky na absenci územního plánu.
Přesto si myslím, že v náznacích zjišťovaný či tušený a možná kýmsi nespravedlivě zveličovaný rozklad morálky magistátu i investorů není v ničem legitimací pro architekty.
Ale, co si myslí architekti, zřejmě nemá v obecné míře velkou hodnotu, jen tu, že to vede k devalvaci obecně konzumovaného prostředí. Připravuji si nějaké fotky toho, co architekti produkují na té mé oblíbené Budějovické v Praze 4. Věřím, že to duši všech post-funkcionalistčíků pohladí...
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
V článk use píše o tom, že okolí našich měst trpí plevelem zvaným supermarkety a podobné zhovadilosti kapitalismu. To je i problém Olomouce. Bohužel v Olomouci to ve výsledku vede k tomu, že po odchodu všech normálních živnostníků zaplnili historické jádro lidé a podnikatelé, kteří k němu namají zrovna pozitivní vztah a kteří mu rozhodně na kráse a autentičnosti nepřidají: herny, vietnamci a obchodníci s levným ošacením. Je to opravdu děsivé, ale z historického jádra Olomouce se stává bleší bazar, levná jídelna a podnik na praní špinavých peněz a hazard. Co nám k tomu řekne vedení olomoucké radnice? Kde měli tito pánové svůj rozum, když povolovali obchodní hangáry kolem města? Jejich peněženkám se to jistě líbilo, nejspíš i většině lidí. Ale nevidíme dnes všichni, jaká hrozná chyba se stala? Není nám to líto? Nemělo by se s tím něco dělat?
Co se mě jako olomoucké rodačky bolestně dotklo je také nové zadláždění Denisovy a Pekařské ulice. Byla jsem v Brně a zhnusilo mě nové náměstí Svobody se svou nudnou, fádní, technickou a studenou dlažbou. Jak mě šokovalo, když jsem spatřila, že stejný technicistní přístup byl aplikován i v Olomouci! Právě teď přichází historické jádro Olomouce o další bytelný díl svého genia loci: o svou historickou dlažbu! Člověk se musí ptát, jestli jsou peníze dnes opravdu všechno a jestli všechen cit v lidech úplně odumřel. A kam se poděly všechny ty staré krásné kostky se zoblenými hranami, které se tak krásně leskly po dešti? Který městský papaláš si s nimi vydláždí cstu ke své chatě? Neměly by se alespoň použít místo toho hnusného asfaltu v některé části centra? Třeba taková Švédská ulice nebo Náměstí Republiky by si vydláždění z těchto kostek zasloužilo.
Taky mě štve, že je Olomocu plná vědeckých kapacit, a v novinách ani v televizi člověk od nich neuslyší žádnou kritiku toho, co se v Olomouci děje. Jako by tu byly jenom podnikatelé, kteří všechno můžou, památkáři, které nikdo neposlouchá a magistrát, který všechny ty prasečinky schválí. Kde je hlas odborné veřejnosti?
No nic, otřeme slzu,
Génius loci města Olomouce umírá, ať žije Las Olomouc!
Přesto si myslím, že v náznacích zjišťovaný či tušený a možná kýmsi nespravedlivě zveličovaný rozklad morálky magistátu i investorů není v ničem legitimací pro architekty.
Ale, co si myslí architekti, zřejmě nemá v obecné míře velkou hodnotu, jen tu, že to vede k devalvaci obecně konzumovaného prostředí. Připravuji si nějaké fotky toho, co architekti produkují na té mé oblíbené Budějovické v Praze 4. Věřím, že to duši všech post-funkcionalistčíků pohladí...