Velký strahovský stadion by měl i v budoucnu sloužit sportu

Praha - Velký strahovský stadion, který vlastní hlavní město, by měl i v budoucnu podle vedení české metropole sloužit sportu. V památkově chráněných tribunách stadionu by mohlo sídlit i pražské Muzeum paměti XX. století. Na stadionu, který zaujímá plochu 63.000 metrů čtverečních, by se případně po rekonstrukci mohly konat i kulturní akce, řekl již dříve ČTK náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). Strahovský stadion byl otevřen 4. července 1926, kdy se zde konal VIII. všesokolský slet.

Podle mluvčího České unie sportu (ČUS) Jiřího Uhlíře bylo do roku 2012 vlastnictví majetku na Strahově roztříštěné. ČUS (dříve ČSTV) tehdy podle Uhlíře na velkém neboli Masarykově stadionu na Strahově vlastnila část tribun. Později se vlastníkem stadionu s kapacitou 220.000 diváků stalo hlavní město a ČUS si prostory od Prahy pronajímá. Do roku 2030 má vnitřní prostory stadionu v pronájmu fotbalová Sparta, uvedl ředitel komunikace Sparty Ondřej Kasík. Na Strahově nyní trénují mládežnická mužstva i A-tým a B-tým tohoto klubu. Na stadionu, kde se v minulosti konaly mimo jiné sokolské slety, spartakiády a koncerty, začala Sparta budovat tréninkové centrum v srpnu 2002. Stavba vyšla na 256 milionů korun. Na ploše se rozkládá osm fotbalových hřišť a jedno hřiště určené na plážový volejbal.

Nyní vlastník stadionu, pražský magistrát, plánuje ve spolupráci se svým Institutem plánování a rozvoje (IPR) vypsat ideovou soutěž na budoucí využití a podobu stadionu na Strahově a jeho okolí. Soutěžní návrhy by tak měly nastínit novou podobu i sousedním studentským kolejím a stadionům Evžena Rošického a Přátelství, které vlastní Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Podle dubnového vyjádření náměstka Hlaváčka by se soutěž mohla uskutečnit do konce volebního období v roce 2022.

V minulých letech se opakovaně spekulovalo o tom, že by město mělo strahovský stadion prodat. Důvodem bylo, že rekonstrukce sportoviště, která je vzhledem k jeho stavu nezbytná, bude velmi nákladná. Již dříve pražský radní Jan Chabr (TOP 09) uvedl, že oprava stadionu, který je ve špatném stavu, by podle hrubého odhadu mohla vyjít na 1,2 miliardy korun. To, že by vedení magistrátu o prodeji uvažovalo, náměstek Hlaváček popřel. O možnosti koupi části stadionu nebo celého areálu se podle dřívějších informací v médiích zajímaly například skupiny Penta, J&T, CPI a Accolade.

Stadion byl na pozemku ohraničeném dnešními ulicemi Atletická a Vaníčkova vystavěn za účelem konání všesokolských sletů v roce 1926 podle návrhu architekta Aloise Dryáka. Tehdy mělo sportoviště písčité cvičiště, hliněné valy a dřevěné tribuny pro diváky. Později byl stadion několikrát dostavován. Například západní tribuna byla vybudovaná v letech 1932-1938 podle návrhů architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa a v letech 1960-1975 byl celý areál dostavěn pro potřeby národních spartakiád. První celostátní spartakiáda se zde uskutečnila v roce 1955 jako oslava desetiletého výročí ukončení druhé světové války. Poslední spartakiáda se konala roku 1985. Po pádu komunismu se v areálu konaly mimo jiné koncerty světových hvězd a několik výstavních akcí.