V Liberci se chystá výstavba pomníku podle návrhu Davida Vávry

Liberec - V Liberci začaly přípravné práce na pomníku za 4,4 milionu korun, na kterém budou jména všech padlých obyvatel města z první světové války. Liberec ho nikdy neměl, vznikne podle návrhu architekta a herce Davida Vávry. Hotový by měl být do 30. listopadu, k 101. výročí od konce války. ČTK to dnes řekl jeden z iniciátorů projektu a archeolog muzea Petr Brestovanský.

Většinu obyvatel Liberce až do odsunu po konci druhé světové války tvořili Němci. "Tady se v minulosti prohlašovalo, že se smíříme se všemi daty, co byla pro Liberec nepříjemná, rok 1918, 1938, 1945," uvedl. V roce 1918 se ničilo vše po rakouské monarchii, o 20 let později vše české a v roce 1945 vše německé. "Toto mi přijde jako nejméně konfliktní, dostat se přes vášeň toho němectví, protože tam jsou vedle sebe německá, česká, židovská jména padlých. A když je čtu, tak z nějakých 80 procent ta jména dodnes v Liberci potkávám," uvedl Brestovanský. Mezi 914 padlými obyvateli Liberce ve Velké válce byli například Akermann, Berger, Jedlička či Šolc.

Podoba pomníku ještě není definitivní. Původně se měla jména padlých zasazených do desky točit proti směru hodinových ručiček a voda téct v opačném směru. Tato Vávrova vize ale nesplňovala podmínku, že pomník bude bezúdržbový. Vávra tedy vymýšlí jiný koncept. "Zatím to je idea. Ve výseči, kterou určí v nejdelším dnu roku slunce východem a západem, bude deska. Na tu budou daná jména a uprostřed bude trychtýř. Tím by padala voda na vydutou kovovou desku, která by měla trochu hrát," uvedl Vávra.

Pomník bude na městském pozemku na pomezí Růžodolu a Ostašova. Radnice na výstavbu dá letos 1,2 milionu korun, dalších 1,9 milionu přidá ministerstvo obrany. Na zbytek si vzal realizátor projektu, spolek Archa 13, úvěr. Místo, kde bude pomník, zbavil náletových dřevin. Nyní z něj postupně mizí žulové kameny, vozí se do zoo. Je tam asi 2000 tun kamene, část podle Brestovanského rozdrtí a použijí jako podklad pod pomník.

Místo bylo vybráno jako protipól nedaleké rušné nákupní zóny. V lokalitě byl za první světové války jeden z největších zajateckých táborů na českém území, rozkládal se na ploše 284 hektarů. Bylo v něm drženo na 55.000 vojáků, hlavně ruských a italských. I je by mělo v budoucnu místo připomínat. Podle Brestovanského chtějí ve druhé etapě vytvořit naučné stezky s informacemi o táboře a životě v něm. Ve třetí etapě se počítá se stavbou kopie jednoho lágrového dřevěného domu, v němž zajatí vojáci žili.