Soud v Břeclavi rozhodne ohledně žaloby Lichtenštejnů, chtějí zpět zámky

Břeclav – Okresní soud v Břeclavi dnes vyhlásí rozhodnutí ohledně žaloby Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace v ní žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát, a ušlé zisky. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Nadace podala žaloby k 26 českým okresním soudům na konci roku 2018, břeclavský soud je jedním z nich. Nadace poukazuje především na to, že poslední držitel rozsáhlých rodových majetků na českém území František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, navíc hlava suverénního státu. Konfiskace majetku tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech 20. století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl po druhé světové válce státu na základě Benešových dekretů.

Mezi 14 státními institucemi, které u břeclavského soudu žalobě čelí, je například Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Lesy ČR, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Podle jejich právních zástupců jsou nároky nadace nedůvodné, nároky nadace neuznávají. Poukazovali například na nedostatek aktivní legitimace a odkazovali na průběh konfiskačního řízení. Žalobu navrhli zamítnout jako nedůvodnou.

Rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v českých zemích, a to zejména na Moravě. Vlastnili rozsáhlé majetky včetně dnešního Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce a zbylý majetek jim stát zkonfiskoval po druhé světové válce.