Metropolitní plán Prahy by zastupitelé měli schvalovat v květnu

Praha - Pražští zastupitelé by měli o novém pražském územním plánu hlasovat na svém květnovém jednání, magistrát už zpracoval velkou část podnětů, které dostal v posledním kole připomínkování. ČTK to řekl primátorův náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Takzvaný Metropolitní plán nahradí nynější územněplánovací dokument z roku 1999 a podle vedení města má zlepšit a zjednodušit plánování rozvoje metropole. Má však i své kritiky.

Územní plán je klíčovým dokumentem, který určuje, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu. Současný pražský plán platí od roku 1999 a beze změny zákona může platit maximálně do konce roku 2028. Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013, o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh. Poté následovala tři kola připomínkování, první v roce 2018, druhé v roce 2022 a třetí loni.

Podle Hlaváčka v aktuálním, posledním kole dorazilo asi 10.000 připomínek, z toho zhruba třetina pozitivních. Ze zbytku je podle něj velká část zpracována. V roce 2018 bylo připomínek asi 45.000 a v roce 2022 asi 18.000. Zpracování připomínek podle náměstka nyní výrazně urychlil fakt, že většina podnětů dorazila digitálně prostřednictvím Portálu Pražana.

Nový plán má podle vyjádření městského Institutu plánován a rozvoje (IPR) zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu dokumentu zahrnuje výškovou regulaci či rozdělení na specifikované lokality a jejich ochranu, zároveň počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech. Podle informací IPR je v plánu prostor pro výstavbu 350.000 bytů.

Podobu dokumentu kritizuje například občanské sdružení Arnika, podle kterého nebyl připravován dostatečně transparentně a má značné rezervy v ochraně zeleně či zajištění potřebné veřejné vybavenosti.

Plán kritizuje i autor jeho původního návrhu, architekt Roman Koucký. Podle toho při projednávání ztratil vlivem zapracování připomínek především ze strany státních organizací a ministerstev flexibilitu, která měla být jeho hlavní devizou. Podle Hlaváčka se nicméně jedná o složitý dokument, u kterého je nutné vybalancovat mnoho zájmů a je přirozené, že se na základě projednávání změnil.