kruh podzim 2022: Á.Moravánszky a A.Deplazes - zpráva z přednášky
V Centru architektury a městského plánování CAMP se 3. listopadu uskutečnila přednáška cyklu s názvem Dialogy. Přednáška byla rozdělena do pomyslných tří bloků. První se ujal slova maďarský teoretik a architekt Ákos Moravánszky, který se snažil divákům přiblížit téma toků myšlenek a hmot z hlediska teorie. Vše podkládal a doplňoval příklady od architektů jako Sigurd Lewerentz a Alvar Aalto.
Jako další se ujal slova švýcarský architekt Andrea Deplazes, který se naopak věnoval realizacím jeho architektonického studia s Valentinem Bearthem pod názvem Bearth & Deplazes a způsobu jakým vede své studenty na fakultě architektury ETH Curych.
V třetím bloku se jednalo se o společný dialog, odpovědi a doplnění tématu, jak změny idejí v arch. proměňují i její formu.
Jak už jsem zmiňovala Ákos Moravánszky se snažil nastínit proměnu idejí a forem v architektuře. Velice zajímavá byla myšlenka proměny vnímání monumentality. Odkazoval se na monumentalitu jako na cosi, co už v dnešní moderní době nemusí být odkaz něčeho trvajícího. Mluví o monumentalitě jako o dočasném velkolepém aktu a jako příklad uvádí ohňostroje.
Když rozebírá téma „Flow of matters", vybírá si architekta Alvara Aalta a jeho návrh ženské koleje v Cambridge v Massachusetts. Jedná se o cihlovou stavbu, jejíž idea tvaru vychází právě z materiálu, z hmoty, který je použitý. Cihla je měřítkem idejí a architekt s tímto materiálem pracuje podle jeho možností.
Tok materiálu máme chápat od prvního procesu práce např. vytěžení kamene. V kontextu tohoto uvádí architekta Sigurda Lewerentze a jeho antický portál, kdy jeho existence vzniká právě vytěžením kamene. Říká, že toto je „tok materiálu" v jeho přímém, bezprostředním světě.
Andrea Deplazes se ve svém bloku přednášky se věnoval způsobům, kterým rozvíjí „Flows of ideas" u svých studentů. Převážně u nových studentů architektury, kteří při procesu tvoření nejsou tolik ovlivnění technickými parametry budovy a prostorů. Snaží se u nich probudit kritické myšlení. Příklad uvedl na jednom cvičení, kde měli studenti dva dílčí úkoly, a to navržení maximálního a minimálního potřebného prostoru pro chodbu (případně jiné prostory jako obývací pokoj). Na obrázku vlevo je jedna z prací studenta jako jeho řešení maximálního prostoru pro chodbu. Na obrázku vlevo Andrea ukazuje jednu z jeho realizací, kdy v původní stodole vytváří centrální atrium a obytnou část situuje do malé části bočního traktu domu. Rád používá tradiční přírodní materiály v kombinaci s novými principy.
Jako další se ujal slova švýcarský architekt Andrea Deplazes, který se naopak věnoval realizacím jeho architektonického studia s Valentinem Bearthem pod názvem Bearth & Deplazes a způsobu jakým vede své studenty na fakultě architektury ETH Curych.
V třetím bloku se jednalo se o společný dialog, odpovědi a doplnění tématu, jak změny idejí v arch. proměňují i její formu.
Jak už jsem zmiňovala Ákos Moravánszky se snažil nastínit proměnu idejí a forem v architektuře. Velice zajímavá byla myšlenka proměny vnímání monumentality. Odkazoval se na monumentalitu jako na cosi, co už v dnešní moderní době nemusí být odkaz něčeho trvajícího. Mluví o monumentalitě jako o dočasném velkolepém aktu a jako příklad uvádí ohňostroje.
Když rozebírá téma „Flow of matters", vybírá si architekta Alvara Aalta a jeho návrh ženské koleje v Cambridge v Massachusetts. Jedná se o cihlovou stavbu, jejíž idea tvaru vychází právě z materiálu, z hmoty, který je použitý. Cihla je měřítkem idejí a architekt s tímto materiálem pracuje podle jeho možností.
Tok materiálu máme chápat od prvního procesu práce např. vytěžení kamene. V kontextu tohoto uvádí architekta Sigurda Lewerentze a jeho antický portál, kdy jeho existence vzniká právě vytěžením kamene. Říká, že toto je „tok materiálu" v jeho přímém, bezprostředním světě.
Andrea Deplazes se ve svém bloku přednášky se věnoval způsobům, kterým rozvíjí „Flows of ideas" u svých studentů. Převážně u nových studentů architektury, kteří při procesu tvoření nejsou tolik ovlivnění technickými parametry budovy a prostorů. Snaží se u nich probudit kritické myšlení. Příklad uvedl na jednom cvičení, kde měli studenti dva dílčí úkoly, a to navržení maximálního a minimálního potřebného prostoru pro chodbu (případně jiné prostory jako obývací pokoj). Na obrázku vlevo je jedna z prací studenta jako jeho řešení maximálního prostoru pro chodbu. Na obrázku vlevo Andrea ukazuje jednu z jeho realizací, kdy v původní stodole vytváří centrální atrium a obytnou část situuje do malé části bočního traktu domu. Rád používá tradiční přírodní materiály v kombinaci s novými principy.
Michaela Demjanovičová
0 komentářů
přidat komentář
