Humpolecká radnice chce ještě letos projekt na opravu Medovy vily

Humpolec – Radnice v Humpolci na Pelhřimovsku chce ještě letos nechat zpracovat dokumentaci k opravě Medovy vily, aby mohla požádat o peníze z takzvaných norských fondů. Podle starosty Petra Machka je to jedna z posled- ních příležitostí, jak na opravu památkově chráněné stavby získat významnou dotaci. Prozatím jsou odhadované náklady na ni mezi 30 a 50 miliony korun.

"Dozvěděli jsme se, že na konci roku nebo na přelomu roku by mohla být vypsaná dotační výzva, která byla v minulých letech velmi zajímavá, bylo možné na kulturní památky získat desítky milionů korun," řekl Machek. Součástí žádosti musí být projektová dokumentace a stavební povolení, proto podle něj není možné projekční práce odkládat.

Město už oslovilo tři autory, kteří mají zkušenosti s významnými památkami a mohli by projektovou dokumentaci dodat. Zastupitelstvo, které bude jednat ve středu 25. února, rozhodne, zda město peníze na projekt uvolní. "Byli bychom rádi, aby se tak stalo, aby se peníze na projekt alokovaly, mohla se uzavřít smlouva se zpracovatelem projektové dokumentace a mohlo se to prostě stihnout. Protože to vypadá, že tato výzva už bude poslední, to znamená, že do budoucna už nebude šance získat takové pěkné peníze," řekl Machek.

Kulturní památku navrženou architektem Josefem Gočárem město koupilo v roce 2024 téměř za 25 milionů korun. Od loňska ji zpřístupňuje při komentovaných prohlídkách či komorních kulturních akcích. Prohlídky už absolvovalo přes 1000 lidí, v letošním roce začnou prohlídky v dubnu.

Vilu dal na Tyršově náměstí postavit obchodník s látkami Otakar Med v letech 1933 až 1934. Dům sloužil jako rodinné i firemní sídlo, později ho zkonfiskoval komunistický režim. Po listopadu 1989 stát vilu rodině Medových vrátil. Dochovala se částečně v původní stavu i s původním mobiliářem, což se týká především bytu v prvním patře. Jeho autentickou podobu chce město zachovat. Přízemí má být uzpůsobeno i pro konání výstav a přednášek.

Prostřednictvím takzvaných norských fondů přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP), který tvoří Evropská unie a tyto tři přidružené státy. Podpořené projekty mají přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce. Podpora z fondů míří zejména do států, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004.