Řepa

Miroslav Řepa

*24. 2. 1930, Pardubice, Česká republika

Hlavní obrázek
Biografie
Miroslav Řepa absolvoval Reálné gymnázium v Pardubicích, kde složil v roce 1949 maturitní zkoušku s vyznamenáním. V letech 1949-53 studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze. V roce 1954 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze do školy profesora Jaroslava Fragnera. Školení na Akademii ukončil v roce 1958 čestným rokem. Během studia na AVU úspěšně spolupracoval na architektonických soutěžích u profesora Fragnera, architekta Jiřího Gočára a architekta Jiřího Krohy.
Po ukončení studií krátce spolupracoval s otcem akad. arch. Karlem Řepou. Zkušenosti získával nejprve jako projektant ve Vojenském projektovém ústavu v Pardubicích, později v Krajském projektovém ústavu v tehdejším Gottwaldově, kde působil do roku 1961. V roce 1965 vyhrál s architektem Vladimírem Pýchou soutěž na Československý pavilon na Světové výstavě v Montrealu. Následoval projekt divadla Laterny Magiky pro světovou výstavu do japonské Ósaky v roce 1970 a funkce technického ředitele československého pavilonu na Expo ´92 v Seville.
V roce 1967 se vrátil z Montrealu do Prahy. Od roku 1970 spolupracoval na rekonstrukci Smetanova divadla a Národního divadla, od roku 1976 ve funkci architekta v útvaru Národního divadla. V letech 1984-91 pokračoval na rekonstrukci Tylova, dnes Stavovského divadla.
Vedle účastí na reprezentaci Československa na světových výstavách se architekt M. Řepa věnoval významným výstavním aktivitám přerůstajícím rámec obvyklých architektonických výstav. V roce 1993 byl vyzván Správou Pražského hradu, aby realizoval ve funkci kurátora výstavu J. Plečnika, později přenesenou do dalších evropských měst (Berlín, Brusel, Paříž, Vídeň) a zámoří (New York, Haifa). Následně byl jmenován hlavním kurátorem ojedinělé výstavy „Deset století architektury“ v celém areálu Pražského hradu.
Během svého aktivního pracovního působení publikoval v odborných časopisech Československý architekt, Architektura ČR a uspořádal řadu odborných besed na půdě Svazu architektů, projektových ústavů a škol. Několik semestrů přednášel kulturní stavby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Své zkušenosti ze světových výstav vložil do knihy vydané v roce 2005 pod názvem „Expo od Bruselu po Aichi“.