Jindřich Freiwald
*6. 6. 1890 – Hronov, Česká republika
†8. 5. 1945 – Praha, Česká republika
Biografie
Pocházel ze známé hronovské rodiny spřízněné se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské (1910) působil jako asistent Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny. Od 1913 studoval na AVU v Praze u Jana Kotěry. 1921 založil společně s Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu Freiwald & Böhm v Praze-Karlíně, v níž působil až do konce života. Tvůrčí autorství společně podepisovaných projektů náleželo jednoznačně F. Byl členem SVU Myslbek, SIA, České technické akademie a předsedou Společenstva stavitelů v Praze. První práce ve stylu geometrické moderny uveřejňoval již od 1912 ve Stavitelských listech. Po první světové válce přijal podněty kubismu i rondokubismu a později přešel k purismu a funkcionalismu.
V projekční tvorbě se soustředil především na problematiku bydlení, mezi světovými válkami byl autorem řady vil a kolonií obytných domů v českých zemích, ale i na Slovensku a Podkarpatské Rusi (Užhorod a Chust). Pro F. stavby se stal typický klasicizující přístup, důraz na materiál a uplatnění sochařských detailů, což ho předurčovalo pro navrhování úředních a bankovních budov nebo kulturních objektů, hlavně divadel. Vypracoval i soutěžní stavební plány pro státní operu v Teheránu (Irán).
Byl zastřelen jako parlamentář povstalců během Pražského povstání v Praze-Krči (pomníček u Vídeňské ulice). Byl pochován na legionářském hřbitově v Hronově.
Pocházel ze známé hronovské rodiny spřízněné se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Po ukončení pražské vyšší průmyslové školy stavitelské (1910) působil jako asistent Antonína Balšánka, který ho přizval ke spolupráci na interiérech Obecního domu v Praze a vršovické záložny. Od 1913 studoval na AVU v Praze u Jana Kotěry. 1921 založil společně s Jaroslavem Böhmem projekční a stavitelskou firmu Freiwald & Böhm v Praze-Karlíně, v níž působil až do konce života. Tvůrčí autorství společně podepisovaných projektů náleželo jednoznačně F. Byl členem SVU Myslbek, SIA, České technické akademie a předsedou Společenstva stavitelů v Praze. První práce ve stylu geometrické moderny uveřejňoval již od 1912 ve Stavitelských listech. Po první světové válce přijal podněty kubismu i rondokubismu a později přešel k purismu a funkcionalismu.
V projekční tvorbě se soustředil především na problematiku bydlení, mezi světovými válkami byl autorem řady vil a kolonií obytných domů v českých zemích, ale i na Slovensku a Podkarpatské Rusi (Užhorod a Chust). Pro F. stavby se stal typický klasicizující přístup, důraz na materiál a uplatnění sochařských detailů, což ho předurčovalo pro navrhování úředních a bankovních budov nebo kulturních objektů, hlavně divadel. Vypracoval i soutěžní stavební plány pro státní operu v Teheránu (Irán).
Byl zastřelen jako parlamentář povstalců během Pražského povstání v Praze-Krči (pomníček u Vídeňské ulice). Byl pochován na legionářském hřbitově v Hronově.
Realizace
Obytné domy v ul. Na Hradbách v Kolíně, 1921–23
Obytné domy v Havlíčkově ul. v Pardubicích, 1922–23
Poštovní úřad v Novém Městě nad Metují, 1928–29
Husův sbor v Novém Městě nad Metují, 1932–34
Radnice v Jaroměřicích nad Rokytnou, 1933
Radnice v Sobotce, 1935
Divadlo v Hronově, 1928–1930
Divadlo v Chrudimi, 1931–1934
Divadlo v Kolíně, 1933–1934
Spořitelna v Úpici, 1933
Spořitelna v Mělníku, 1934
Spořitelna v Železném Brodě, 1936
Obytné domy v ul. Na Hradbách v Kolíně, 1921–23
Obytné domy v Havlíčkově ul. v Pardubicích, 1922–23
Poštovní úřad v Novém Městě nad Metují, 1928–29
Husův sbor v Novém Městě nad Metují, 1932–34
Radnice v Jaroměřicích nad Rokytnou, 1933
Radnice v Sobotce, 1935
Divadlo v Hronově, 1928–1930
Divadlo v Chrudimi, 1931–1934
Divadlo v Kolíně, 1933–1934
Spořitelna v Úpici, 1933
Spořitelna v Mělníku, 1934
Spořitelna v Železném Brodě, 1936
