Lapadula

Ernesto Lapadula

*6. 8. 1902 - Pisticci, Itálie
24. 1. 1968 - Řím, Itálie
Hlavní obrázek
Biografie
Ernesto Bruno La Padula byl italský architekt, urbanista a pedagog. Navštěvoval střední školu v jihoitalském Melfi a posléze odešel studovat architekturu do Říma, kde absolvoval u Marcello Piacentini v roce 1931. Působil jako kreslíř, ilustrátor a novinář pod pseudonymem “Bruno di Lucania“. Po první světové válce vydával články, v nichž tvrdě kritizoval způsoby a kvalitu rekonstrukce italských měst, z nichž byli vyloučeni mladí architekti.
V roce 1928 vstoupil do spolku MIAR (zkratka Italské hnutí racionální architektury), z něhož vzešel italský racionalismus. V letech 1937-37 navrhl společně s Giovanni Guerrini a Mario Romano Palác italského národa do nově zamýšlené čtvrti EUR pro světovou výstavu. V roce 1940 byl jmenován dočasným asistentem na katedře architektury Královské univerzity v Římě. Dva ze tří jeho mladších bratrů byli rovněž architekty. V prvních poválečných letech byl zakladatelem a také prvním prezidentem uměleckého klubu Margutta v Římě, kde se scházeli malíři, sochaři, architekti, spisovatelé, básnící, herci a režiséři.
V roce 1948 odešel do Argentiny, kde získal profesorský post pro výuku architektury a urbanismu na Národní univerzitě v Cordobě. Z tohoto období vzešla řada teoretických spisů týkajících se měst. Vedl projekční kanceláře města Cordoba. V roce 1963 se vrátil do Itálie, kde se věnoval převážně malbě.

Realizace a projekty