Ottokar Uhl
*2. 3. 1931 – Wolfsberg, Austria
†3. 11. 2011 – Wien, Austria
Biografie
Ottokar Uhl byl rakouský architekt a vysokoškolský pedagog. 1940 se přestěhoval do Vídně, kde maturoval v roce 1949 na federální obchodní škole v Mödlingu (obor pozemních staveb). 1950 krátce studoval na Vysoké škole technické ve Vídni a následně přešel do mistrovské školy Loise Welzenbachera na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde diplomoval v roce 1953 s projektem kulturního centra do Basileje. 1957 se účastnil Mezinárodní letní akademie v Salcburku vedené Konradem Wachsmannem. Od 1965 se kromě vlastní architektonické praxe věnoval také výuce sakrálních staveb na vídeňské akademii. Za svoji profesní kariéru realizoval ve Vídni a Dolním Rakousku řadu pozoruhodných kostelů a kaplí. V roce 1973 byl zvolen nástupcem Egona Eiermanna na univerzitě v Karlsruhe, kde působil jako profesor architektonického navrhování až do penze v roce 1994. 1995 byl hostujícím profesorem liturgických věd na vídeňské univerzitě. 1991 získal cenu Huga Häringa. 1996 získal cenu Ludwiga Wittgensteina. 2001 získal zlaté čestné vyznamenání od města Vídeň. 2007 získal čestný doktorát na Vysoké škole technické ve Vídni.
Ottokar Uhl byl rakouský architekt a vysokoškolský pedagog. 1940 se přestěhoval do Vídně, kde maturoval v roce 1949 na federální obchodní škole v Mödlingu (obor pozemních staveb). 1950 krátce studoval na Vysoké škole technické ve Vídni a následně přešel do mistrovské školy Loise Welzenbachera na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde diplomoval v roce 1953 s projektem kulturního centra do Basileje. 1957 se účastnil Mezinárodní letní akademie v Salcburku vedené Konradem Wachsmannem. Od 1965 se kromě vlastní architektonické praxe věnoval také výuce sakrálních staveb na vídeňské akademii. Za svoji profesní kariéru realizoval ve Vídni a Dolním Rakousku řadu pozoruhodných kostelů a kaplí. V roce 1973 byl zvolen nástupcem Egona Eiermanna na univerzitě v Karlsruhe, kde působil jako profesor architektonického navrhování až do penze v roce 1994. 1995 byl hostujícím profesorem liturgických věd na vídeňské univerzitě. 1991 získal cenu Huga Häringa. 1996 získal cenu Ludwiga Wittgensteina. 2001 získal zlaté čestné vyznamenání od města Vídeň. 2007 získal čestný doktorát na Vysoké škole technické ve Vídni.
