V Brně rostou sochy jako houby po dešti, sklízejí kritiku

Brno - Centrum Brna v posledních týdnech oživilo pět nových soch a artefaktů, které magistrát městu sliboval už několik let. Jejich instalace vyvolala u veřejnosti emoce včetně obdivu, posměchu či kritiky a každopádně podnítila lidovou i "předvolební" tvořivost. Lidé například o nově instalovaném orloji na náměstí Svobody hovoří jako o falickém symbolu města a dělají si z něj legraci na sociálních sítích. Jeden z kandidátů do komunálních voleb si zase odstranění některých soch zařadil jako podstatný bod do svého volebního programu. Každopádně se rozběhla diskuse, která obyvatele Brna i návštěvníky, ať chtějí, nebo ne, podněcuje k reakci.
    Čtyři z nově odhalených instalací jsou součástí záměru Sochy pro Brno z roku 2006, jehož cílem bylo instalovat v  Brně v jedné dekádě deset nových soch. Idea původně měla vnést do Brna upomínky na výrazné osobnosti spjatých s metropolí (brněnský Zelný trh tak již nějakou dobu zdobí socha Wolfganga Amadea Mozarta od Kurta Gebauera), od tohoto původního záměru se ale postupně instalace soch odklonila.
    Image centra města tak v posledních týdnech nově utváří socha Spravedlnosti v podobě muže zvedajícího ze země kvádr, fontána s kamennou obrubou (alegorie mírnosti), bronzový model zobrazující Brno v době neúspěšného švédského obléhání v roce 1645 (alegorie prozíravosti) nebo socha žárovek připomínající vynálezce Thomase Alvu Edisona.
    Pátou sochou, která do záměru nepatří, je extravagantní žulový orloj na náměstí Svobody.
    V soše muže zvedajícího těžký kvádr od sochaře Mariuse Kotrby, která má dle fantazie tvůrce představovat spravedlnost, a symbolicky stojí před budovou Nejvyššího správního soudu, ovšem někteří Brňané s bujnějšími představami vidí třeba .... exekutora zabavujícího bidet.
    "Někomu připomíná bidet, jiným spíš zabavovanou televizi," řekla ČTK Kateřina, která v Brně nežije už deset let a vrací se sem pouze na krátké návštěvy. "U sochy je problematické to, že není jasné, jestli břemeno zvedá nebo ho pokládá," podotkl architekt Jan Březina, který pracuje v Brně.
    "V případě zvolení do zastupitelstva města Brna budu rázně usilovat o odstranění (této) skandální sochy," udělal si z kontroverzního umění část volebního programu nezávislý kandidát do brněnského zastupitelstva Petr Kolman. "Spousta lidí nerozumí té alegorii, že těžký kvádr stojí na hraně, jako je někdy spravedlnost," zastal se sochy náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský.
    Ještě více víří brněnské emoce multifunkční hodinový stroj v hodnotě téměř 12 milionů korun, který má podle svých tvůrců - architektů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka - představovat nábojnici odkazující k historickým událostem, kdy se Brno úspěšně ubránilo při obléhání švédskými vojsky. "Třešničkou na dortu" díla je, že z něho padají v 11 hodin skleněné kuličky, které spouštějí speciální zvonkohru. Symbolika skleněné kuličky je v odkazu na pověst, podle níž mohla generála Torstensona velícího Švédům zabít jen skleněná kulka.
    "Zřejmě jediné dva pozitivní aspekty odhalení (hodin) bylo odstranění alespoň nějakého lešení ze středu města plus vytvoření zdroje zábavy pro kolemjdoucí turisty," poznamenal lakonicky k  ceremonii brněnský vysokoškolský pedagog David. Jiní kritici hodinám vyčítají, že jsou předražené a že na nich vlastně ani nejde pořádně poznat, kolik je hodin. Nezaujaly ani Daniela Rychnovského. "Mám k nim rezervovaný postoj. Byla zde absence přípravy a diskuse s Brňany," podotkl s tím, že "architektura má budit pozitivní emoce, což se v tomto případě neděje". Architekt Kameník svůj výtvor brání, podle něj je sice dobře, že se o artefaktu diskutuje, mnoho lidí ale prý nepochopilo filozofický koncept, který za ním stojí. "Když se umění a architektura shrnou jen pod kolonku líbí, nebo nelíbí, tak je to hodně špatné," uvedl Kameník.
    Méně rozporuplných emocí a víc chvály vyvolává třímetrová socha žárovek vyrobených ze sítě propletených drátů od Tomáše Medka, která u  obchodního domu Centrum připomíná vynálezce Edisona. Ten se Brně zastavil při své cestě po Evropě v roce 1911. Podle architekta Březiny jde o nápaditou sochu, která snad jen vyvolává obavy, jak to bude s její údržbou: dovnitř sochy může snadno napadat listí nebo tam lidé mohou naházet odpadky.
    Koneckonců noční můry umělců i policie z toho, že díla v ulicích mohou lidé poškodit, se už částečně vyplnila. Vandalové v září volnili díl z kontroverzního žulového orloje, vážnější škody ale naštěstí nenapáchali.