Slovenský architekt Jurkovič - "básník dřeva"

Source
Markéta Veselá
Publisher
ČTK
11.04.2007 11:45
Czech Republic

Prague

Praha - Originální rukopis slovenského architekta Dušana Sama Jurkoviče je v Česku znám především z malebných beskydských Pusteven, lázeňského města Luhačovice či z úprav zámku v Novém Městě nad Metují. Je považován za hlavního představitele secesní architektury inspirované lidovým stavitelstvím. Opravy se nyní dočká i dům, který si před 101 lety postavil sám pro sebe - Jurkovičova vila, jedna z nejvýznamnějších památek Brna. Lidé si ji před rekonstrukcí mohou od pátku do neděle prohlédnout.

    Při pohledu na dřevěnky Pusteven (1897 až 1899) je zřejmé, že v té době ani ne třicetiletý Jurkovič měl už v malíčku valašskou lidovou architekturu. Každá chaloupka (například hotel Maměnka nebo restaurace Libušín) je svou barevností a motivy řezeb jiná, a proto i jedinečná. Svéráznými stavbami na Radhošti vzbudil Jurkovič tehdy velký ohlas, který mu vynesl označení "básník dřeva". Ve staronovém kabátě jsou tyto národní kulturní památky velkým lákadlem i dnes, a to nejen pro turisty.
    Všestranný architekt a etnograf dostal posléze nabídku, aby vytvořil koncepci právě se rozvíjejících lázní v Luhačovicích. Jurkovič začal s rozšířením náměstí a přestavbou starších domů, zejména spojením adaptovaných objektů v nový a rozsáhlý takzvaný Janův dům (nyní rekonstruovaný Jurkovičův dům). Následovala přestavba Chaloupky a Vodoléčebného ústavu a výstavba dalších domů, vily Jestřabí (později Janáčkova domu) nebo Slovácké búdy, která však v roce 2002 lehla popelem.
    Mezi další Jurkovičovy projekty patří křížová cesta ve Svatém Hostýně, budova Občanské záložny ve Vsetíně, obytné nájemní domy v Brně, restaurace Peklo v Novém Městě nad Metují či rodinný dům v Praze-Bubenči. Architekt je také autorem monumentální mohyly a mauzolea Milana Rastislava Štefánika na Bradle. Méně se už ale například ví o  tom, že se podílel na výstavbě vojenských hřbitovů v západní Haliči. Jedním z  neuskutečněných projektů byl i nápad stavět montované domy ze dřeva.
    Jurkovič se narodil 23. srpna 1868 ve slovenské vesnici Turá Lúka v  rodině národního buditele a notáře. Vzdělával se na slovenských i rakouských školách. Svoji zálibu v lidové architektuře rozvíjel jako samostatný architekt ve vsetínské stavební kanceláři Michala Urbánka. Ten jej posléze vyslal na Národopisnou výstavu československou v Praze (1895) s úspěšným projektem valašské vesnice. Zde Jurkovič navázal styky s Mikolášem Alšem či Jožou Úprkou, s nimiž poté spolupracoval.
    V roce 1899 se usadil v Brně, kde našel i  svoji životní partnerku - Boženu Bartelmusovou, dceru továrníka. Jurkovičům se v  moravské metropoli narodili i tři synové. Ve čtvrti Žabovřesky si také postavili rodinnou vilu (1906). Vnější obvodové plotny významné stavby jsou korkové a byly omítnuty cementem, vnitřní zase omítnuty sádrou. Koncepce Jurkovičova domu vychází ze spojení anglické vilové architektury a domácího lidového obydlí. Rekonstrukce vily by měla skončit příští rok.
    Po vzniku samostatné republiky Jurkovič přesídlil v roce 1919 do Bratislavy a stal se vládním komisařem pro zachování uměleckých památek na Slovensku. Byl například nositelem zlaté medaile za architekturu na světové výstavě v Paříži (1925). Jako vůbec prvnímu architektovi v Československu mu byl v roce 1946 udělen titul národní umělec. O Cenu Dušana Jurkoviče, který zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě, se nyní ucházejí ti nejlepší z jeho následovníků.
0 comments
add comment

Related articles