Moravská galerie v Brně připravuje rekonstrukci Jurkovičovy vily

Source
Moravská galerie
Publisher
Tisková zpráva
02.11.2006 12:50
Vlastní vila Dušana Samo Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách (ul. Jana Nečase 2) je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Moravská galerie v Brně nabyla oprávnění s ní hospodařit dne 30. 8. 2006, kdy nabyl právní účinek vklad do katastru, ve kterém je Česká republika uvedena jako vlastník této nemovitosti. Moravská galerie v Brně, druhé největší muzeum umění v zemi, se tak stala správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury. Završila tedy i své úsilí o vytvoření podmínek pro výzkum, správu a zprostředkování této oblasti v celé její šíři a rozšířením svého záběru na architekturu se stala jediným muzeem umění v České republice zabývajícím se výtvarným uměním zcela komplexně.

"Získání vlastní vily Dušana Samo Jurkoviče je nejvýznamnějším rozšířením Moravské galerie v Brně od počátku 90. let, kdy začala využívat část Místodržitelského paláce. Na rozdíl od tehdejší potřeby mít vůbec k dispozici adekvátní prostor pro prezentaci sbírek je hlavním motivem této akvizice upevnění a zpřesnění toho, čím bychom jako muzeum umění měli být, tedy dynamickou institucí s komplexním záběrem využívající netradiční způsoby péče a prezentace kulturního dědictví," říká ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný.

Jurkovičova vila (dokončena v roce 1906) je od roku 1965 zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Tato stavba je jedinečnou ukázkou uměleckého díla spojujícího prvky architektury, užitého umění, malířství, sochařství i lidové tvorby. Rovněž je ojedinělým příkladem uměleckého díla s pevnou vazbou na brněnskou komunitu umělců přelomu 19. a 20. století. MG ji získala od soukromého majitele za 15.162.950 Kč, a to včetně pozemku a zahrady. Dům není v havarijním stavu, k přesnému určení stavu budovy však bude nutné vypracovat stavebně-historický průzkum, který je již naplánován. Na jeho základě bude provedena rekonstrukce objektu, při níž půjde o jeho uvedení do maximálně možného původního stavu. Vila v současné době není přístupná veřejnosti.
Na způsob provedení rekonstrukce bude kladen obzvlášť velký důraz. Celý proces bude postupně dokumentován a výstupem se stane manuál pro rekonstrukci památek určený odborné veřejnosti. MG rovněž plánuje postupné umísťování informací o aktuálním průběhu rekonstrukce v on-line projektu na webových stránkách.
Ve zrekonstruované vile bude umístěna stálá expozice týkající se Dušana Samo Jurkoviče. V přízemí se počítá především se zpřístupněním jedinečné haly, která je páteří celého domu a dochovala se ve velmi dobrém autentickém stavu. Rovněž následné obývací pokoje a ložnice patří s dochovanými původními prvky oken, ostění, výklenků, dveří včetně původního kování atd. k důležitým památkám na dílo autora. Expozice bude koncipována jako dialog stručně charakterizovaný vazbou umělec-prostředí-komunita, kde kromě samotného autora budou zmíněny i ostatní osobnosti secesního Brna včetně umělců vycházejících z podobných principů jako Jurkovič.
V prostoru bývalého hostinského pokoje bude instalována virtuální expozice zaměřená na zařazení Jurkovičova díla do mezinárodních souvislostí. Formou iGalerie zde bude veřejnost obeznámena s vývojem architektury na našem území na přelomu 19. a 20. století s výrazným přesahem představujícím kořeny nových principů a tendencí aplikovaných umělci v celosvětovém měřítku. Stálou expozici budou doplňovat krátkodobé výstavy.
Vlastní Jurkovičova vila se nachází ve velmi malebném prostředí bývalého předměstí Žabovřesky a v jejím okolí najdeme celou řadu významných realizací secesní a moderní architektury, které formovaly a významně ovlivňovaly hlavní tendence českého a moravského stavitelství první poloviny 20. století. Jednou z připravovaných aktivit týkajících se vily je tedy i vytvoření naučné architektonické stezky, která by veřejnosti přístupnou formou přibližovala jeden z nejzajímavějších fenoménů moravské metropole. Jurkovičova vila se nachází v blízkosti další Jurkovičovy realizace rodinného domu J. Kunce (Jana Nečase 6), v pěším dosahu je však celá řada dalších významných budov v areálu Kraví hory a Masarykovy čtvrti.
Z odborného hlediska by se vila měla v budoucnu stát rovněž sídlem badatelského centra Dušana S. Jurkoviče.

Všechny uvedené cíle shrnula MG v projektu nazvaném Centrum Dušana Samo Jurkoviče v Brně, s nímž se uchází o podporu ve 2. výzvě žádostí o granty z Finančních mechanismů EHP/Norska (tzv. Norské fondy). V případě získání potřebných finančních prostředků z těchto fondů plánuje Moravská galerie v Brně zahájení samotné rekonstrukce koncem roku 2007, otevření stálé expozice je pak naplánováno na podzim 2008.

ARCHITEKT DUŠAN SAMO JURKOVIČ A BRNO
Přestože větší část aktivního života strávil Dušan Samo Jurkovič (1868?1947) na rodném Slovensku, zapsal se vedle Jana Kotěry jako jeden z nejvýznamnějších architektů působících v českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Pro brněnské stavebníky navrhl na počátku 20. století několik staveb: rodinný dům J. Bartoně v Králově Poli (1903, nerealizováno), rodinný dům J. Kunce (ul. Jana Nečase 6, 1907), hostinec J. Vlka v Kuřimi u Brna (1908), vilu brněnského Prof. Vorla ve Velkém Meziříčí (1908) a nájemní dům majitele sklářské firmy Bohumila Škardy (Dvořákova 10, 1908). Pro Spolek pro stavbu laciných obydlí v Brně vyprojektoval typové rodinné domky v Novém Lískovci (1908), jejichž realizace se však odchýlila od Jurkovičova projektu.
Nejvýznamnější památkou Jurkovičova působení v Brně však zůstává vila, kterou si v roce 1906 navrhl a postavil na lesním svahu nad řekou Svratkou, na okraji tehdy ještě samostatné příměstské obce Žabovřesky (ul. Jana Nečase 2). Realizoval v ní manifestačně své dosavadní poznatky a modelovou představu vily. Hlásí se v ní k anglickému hnutí Art & Crafts s jeho návratem k tradici bydlení, k řemeslům, k sepjetí toho, co my nazýváme volným a užitým uměním. K této osobité parafrázi anglické vily se Jurkovič dopracoval díky svým dosavadním osobním zkušenostem s řemeslem, ale také jí zhodnocoval své vídeňské školení u Camilla Sitteho, prohloubené studiem prací Edgara Wooda, C. R. Mackintoshe a zejména H. M. Baillie-Scotta.
Již zasazení vily do krajiny je výsostným tvůrčím činem, v němž se Jurkovič projevil jako jeden z nejcitlivějších architektů ve vztahu k přírodě. Lokalita je dodnes vyhledávaným cílem výletů, nabízejícím blízký les, řeku, bohaté výhledy. Jurkovič si sám aktivně těchto požitků dopřával. Na nedalekém břehu Svratky postavil i loděnici, kterou se svými přáteli využíval. Stavba vily je mezníkem ve vlastní Jurkovičově tvorbě. Demonstruje vývojový posun v jeho stylu opouštějícím počáteční parafrázování dřevěných lidových staveb, jejichž vliv se tentokrát omezil pouze na základní konstruktivní podstatu.
Po svých zkušenostech z Luhačovic se Dušan S. Jurkovič rozhodl použít hrázděnou konstrukci izolovanou a zároveň krytou korkovými panely, které byly zvenku omítnuté cementovou a zevnitř sádrovou omítkou. Adekvátně k tomu se snažil použité stavební prvky co nejvíce zjednodušit, takže v konečném důsledku se vizuálně uplatňovaly především čisté bílé stěny domu a z tradičních lidových prvků se stává jednoduchá geometrická zkratka. Novým výrazovým prvkem je kamenný arkádový vstup s terasou. Z dispozičního hlediska je vila důsledně rozdělena na vstupní reprezentačně společenskou část přízemí, kde zařídil i vlastní výstavní sál, na pracovní část na patře a soukromé obytné prostory na obou podlažích. Všechny tyto prostory spojuje hala jako sjednocující princip. Prvky, které zde aplikoval poprvé, později opět využil při dalších realizacích, jako byly přestavby zámku v Novém Městě nad Metují nebo bývalého kláštera na Zbraslavi, stejně jako v obytné architektuře v Brně i jiných místech (nájemní dům B. Škardy atd.).

VÝZNAM VILY V ŠIRŠÍM KONTEXTU BRNĚNSKÉ ARCHITEKTURY
Jurkovičova vila je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu
19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku v Novém městě nad Metují tvoří základ jeho dochovaného díla v České republice. Význam, jaký sám autor této stavbě přikládal, dotvrzuje skutečnost, že se vila jako jeden velký jedinečný ,,gesamtkunstwerk" stala výstavním exponátem během výstavy uspořádané Klubem přátel umění ve dnech 26. srpna - 20. září 1906. Tato architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
po dlouhé době dobrá zpráva
Věra
03.11.06 08:49
show all comments

Related articles