ČT: film o proměně Radlického údolí při stavbě ČSOB

Praha - Zhruba čtyři roky mapovala režisérka Marie Šandová proměnu pražského Radlického údolí v době stavby nového sídla ČSOB. Budova pro 2500 lidí vyrostla na místě dřívějšího náměstí původní, nyní již zaniklé vesnice. Dokument zachytil od počátku až do uvedení do provozu stavbu, která je podle autorky i radikální odpovědí na to, jak by se měla administrativní centra v současnosti stavět. Film Proměna údolí odvysílá Česká televize ve čtvrtek 27. března ve 20:00 na ČT2.
    Místo, na kterém nyní banka stojí, bylo podle Šandové dříve spíše kouskem přírody, stála tam jen stanice metra a prochází jím jedna z výpadovek z Prahy. Nyní je zde budova banky, vznikají nové obchůdky, nové náměstí, buduje se konečná stanice tramvaje.
    Šandová se svým týmem nyní do jedné hodiny dokumentu vtěsnali příběh čtyř let, na kterých je změna patrná. "Proměna je fascinující. Myslím, že žijeme v době proměn - člověk projde po ulicí a za rok je to všechno jinak. I film se snaží nějakým způsobem reflektovat dobu proměny, v níž žijeme," řekla ČTK Šandová.
    Nové sídlo podle návrhu architekta Josefa Pleskota stálo ČSOB 2,7 miliardy korun a peníze na něj získala prodejem svých dřívějších budov v centru Prahy. Nastěhovala se do něj v dubnu loňského roku. Stavba, která je podle některých hodnocení jednou z ekologicky nejšetrnějších v celé Evropě, má celkovou plochu 82.000 metrů čtverečních. To odpovídá zhruba třetině Václavského náměstí.
    V dokumentu dostávají slovo i starousedlíci z Radlic, kteří v okolí žijí desítky let a mají tam třeba i své zahrádky. Jeden z nich, Václav Till, s fotoaparátem dokumentuje podobu Radlic pět desítek let. Nakonec mění svůj pohled na novostavbu od počáteční velké nelibosti k názoru, že ve výsledném tvaru se mu líbí.
    "Budova jako většina moderní architektury na sebe svolává kritiky i odpor, možná právě proto, že ve stadiu hrubé stavby to působilo jako obrovské betonové monstrum, které zaplaví údolí obrovským množstvím betonu a už se to nikdy nedá odstranit," míní Šandová, která se spojením dokumentu a architektury zabývá dlouhodobě. Míní ale, že architekt s investorem se snažili dát stavbě lidské měřítko, například tím, že má dřevěnou fasádu, že je nízkopodlažní a na střeše stavby se nachází velký park.
    "Je to docela radikální odpověď na to, jak v Praze stavět administrativní budovy, protože jsme svědky velké diskuse o tom, jestli stavět mrakodrapy. Je to velmi radikální odpověď, že ne mrakodrapy, ale stavbu, která je příznivá pro životní prostředí, příznivá pro lidi," dodala Šandová.