Čeští architekti se mohou více podílet na stavebním rozvoji Číny
Praha - Čeští architekti by se mohli více podílet na rychlém stavebním rozvoji Číny. Umožnit by jim to mělo Memorandum o porozumění, které dnes v Praze podepsal generální sekretář Sdružení čínských architektů Wu Cung-wej a předseda České komory architektů (ČKA) Josef Panna. Memorandum umožní i každoroční výměnu 15 až 20 architektů.
"Spolupráce je úplně na začátku, ale už byla řeč o návštěvě českých architektů v Číně a zprostředkování kontaktů mezi vysokými školami," řekla ČTK mluvčí ČKA Simona Juračková. Čínská strana by chtěla využít mimo jiné českých zkušenosti v ochraně kulturního dědictví.
Návštěva dvaadvacetičlenné čínské delegace v Česku je součástí jejich evropské cesty. Praha se stala zastávkou mezi Budapeští a Londýnem. Mezi delegáty jsou ředitelé architektonických kanceláří, hlavní architekti, zástupci akademické obce, specializovaných médií i developerů. "Důvodem dnešního setkání není jenom podpis memoranda, ale především snaha o navázání kontaktů. Od českých architektů bychom se chtěli přiučit práci s omezeným množstvím prostoru a zdrojů a zajímají nás také zkušenosti z oblasti ochrany kulturního dědictví," uvedl Wu Cung-wej.
Čínská strana může podle generálního sekretáře Sdružení čínských architektů nabídnout starou tradici v oboru architektury nebo se podělit o způsoby řešení problémů vzniklých rychlým rozvojem v posledních letech. "Čína představuje obrovský trh po všech stránkách. Rychlý rozvoj přes velké úspěchy čínských architektů na poli výstavby přináší i různé problémy. Zejména v tom, že vede k formalismu, kdy architekti příliš dbají o vnější stránku stavby," podotkl Wu Cung-wej.
V Číně se v nedávné minulosti prosadilo několik úspěšných českých architektů. Známý je příklad Ivana a Jany Bendových, kteří v Šanghaji založili velkou kancelář Allied Architects International. Na kontě mají přes 400 projektů včetně celých čtvrtí.
Česká komora architektů a Sdružení čínských architektů vyjadřují společnou vůli navázat vztahy v rovině přátelské spolupráce založené na vzájemné podpoře a oboustranném prospěchu za účelem zlepšení porozumění mezi čínskými a českými architekty a pro posílení akademické výměny a odborné spolupráce.
Obě strany dospěly k následující shodě:
"Spolupráce je úplně na začátku, ale už byla řeč o návštěvě českých architektů v Číně a zprostředkování kontaktů mezi vysokými školami," řekla ČTK mluvčí ČKA Simona Juračková. Čínská strana by chtěla využít mimo jiné českých zkušenosti v ochraně kulturního dědictví.
Návštěva dvaadvacetičlenné čínské delegace v Česku je součástí jejich evropské cesty. Praha se stala zastávkou mezi Budapeští a Londýnem. Mezi delegáty jsou ředitelé architektonických kanceláří, hlavní architekti, zástupci akademické obce, specializovaných médií i developerů. "Důvodem dnešního setkání není jenom podpis memoranda, ale především snaha o navázání kontaktů. Od českých architektů bychom se chtěli přiučit práci s omezeným množstvím prostoru a zdrojů a zajímají nás také zkušenosti z oblasti ochrany kulturního dědictví," uvedl Wu Cung-wej.
Čínská strana může podle generálního sekretáře Sdružení čínských architektů nabídnout starou tradici v oboru architektury nebo se podělit o způsoby řešení problémů vzniklých rychlým rozvojem v posledních letech. "Čína představuje obrovský trh po všech stránkách. Rychlý rozvoj přes velké úspěchy čínských architektů na poli výstavby přináší i různé problémy. Zejména v tom, že vede k formalismu, kdy architekti příliš dbají o vnější stránku stavby," podotkl Wu Cung-wej.
V Číně se v nedávné minulosti prosadilo několik úspěšných českých architektů. Známý je příklad Ivana a Jany Bendových, kteří v Šanghaji založili velkou kancelář Allied Architects International. Na kontě mají přes 400 projektů včetně celých čtvrtí.
Memorandum o porozumění
o vztahu přátelské spolupráce mezi Českou komorou architektů a Sdružením čínských architektů
Česká komora architektů a Sdružení čínských architektů vyjadřují společnou vůli navázat vztahy v rovině přátelské spolupráce založené na vzájemné podpoře a oboustranném prospěchu za účelem zlepšení porozumění mezi čínskými a českými architekty a pro posílení akademické výměny a odborné spolupráce.
Obě strany dospěly k následující shodě:
- Obě strany se dohodly společně usilovat o zlepšení vzájemné výměny a spolupráce a podporovat společný rozvoj a prosperitu na principech vzájemné rovnosti a vzájemných výhod.
- Obě strany by měly udržovat kontakt s příslušnými odděleními k zajištění dalšího jednání o vzájemné spolupráci.
- Během vzájemné spolupráce budou jednotlivé projekty projednávány a podepisovány odděleně. V podstatě každý institut by mohl vyslat každý rok delegaci 15-20 architektů na návštěvu druhé země na výstavu význačných prací, rozvíjet své dovednosti a vyměňovat si zkušenosti při ochraně historických budov a úspoře energie v oblasti architektury.
- Během návštěvy by se měla místní hostitelská strana zaměřit na poskytnutí nezbytné podpory a pomoci delegaci druhé strany.
- Toto memorandum nabývá účinnosti po podpisu oběma stranami. Platnost dokumentu jsou tři roky. Pokud žádná ze stran neukončí dohodu po vypršení lhůty tohoto memoranda, bude tato dohoda prodloužena.
- Toto memorandum je podepsáno 1. července v Praze, v České republice. Toto memorandum je psáno dvojmo ve třech jazycích: anglickém, čínském a českém, oba originály mají stejnou platnost.
0 comments
add comment
