Brněnské výstaviště otevřela před 95 lety Výstava soudobé kultury

Publisher
ČTK
25.05.2023 07:05
Czech Republic

Prague

Praha - Historie moderního brněnského výstavnictví se začala psát se stavbou dosud největšího výstaviště v Česku. Jeho brány 26. května 1928 otevřela Výstava soudobé kultury v Československu, která k desátému výročí vzniku republiky demonstrovala dosaženou kulturní, ale i hospodářskou úroveň mladého státu. Zároveň byla tehdy založena společnost Brněnské veletrhy a výstavy, později Veletrhy Brno.


Výstava měla navázat na úspěšnou Jubilejní výstavu uspořádanou v roce 1891 v Praze a záštitu nad ní převzal československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Brno, které má veletržní tradici již od 18. století, bylo zvoleno jako kompromis mezi Prahou a Bratislavou. Prezentace se setkala s nadšeným přijetím a návštěvnost akce překonala očekávání. Do poloviny října 1928 výstavu zhlédlo na 2,7 milionu osob a akce skončila s hrubým ziskem 16 milionů korun.

Nejúspěšnějším "exponátem" bylo ale výstaviště samotné. Rozhodnutí o jeho výstavbě padlo v roce 1923, kdy byl zakoupen pozemek v prostoru dnešního areálu. S realizací v Brně - Pisárkách se začalo v prosinci 1926. Za celkem rekordních 14 měsíců zde na 36 hektarech vyrostlo 69 pavilonů a dalších objektů (s výstavní plochou v pavilonech 30.355 metrů čtverečních). Zvládla se i zahradnická výzdoba, kdy hlavní aleje byly osázeny již vzrostlými stromy.

V soutěži na urbanistické řešení areálu výstaviště zvítězil mezi 31 projekty návrh Josefa Kalouse se dvěma paprskovitě se rozbíhajícími osami. Na jeho koncepci se podíleli špičkoví čeští architekti té doby - mezi jinými Bohuslav Fuchs, Pavel Janák, Josef Gočár, Emil Králík, Jiří Kroha či Kamil Roškot. Slohově zde byl v nebývalém rozsahu uplatněn funkcionalismus a díky tomu si výstaviště dodnes zachovalo vedle funkčnosti i elegantní a moderní vzhled.

Sláva výstaviště postupně ve 30. letech upadala. Koncem války byl po bombardování areál z velké části zničen. Uvažovalo se i o jeho likvidaci a přeměně například v zábavní park. Význam areálu vzkřísil růst ekonomiky a průmyslu koncem 50. let. Na prvním mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v roce 1959 už návštěvníci obdivovali pavilony B, C a zejména kruhový pavilon Z - novou dominantu a symbol výstaviště. Od roku 1991 je areál kulturní památkou.

Majitelem výstaviště se v roce 1960 stal podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy. O 31 let později byla společnost privatizována. Od roku 2001 je pak oficiální název firmy Veletrhy Brno, a.s.; zkratka BVV z původního názvu zůstala natolik v povědomí veřejnosti, že je nadále používána jako zkrácený název. Vlastníkem Veletrhů Brno je od roku 2016 město Brno.

Podle internetových stránek BVV má výstaviště čistou výstavní plochu 130.000 metrů čtverečních a řadí se mezi největší výstaviště světa. Kromě veletrhů se zde pořádají i kongresy, sjezdy, plesy, různé sportovní akce či koncerty. Plán rozvoje výstaviště se pravidelně aktualizuje, k nejmodernějším objektům na výstavišti patří pavilon P otevřený v roce 2009 s výstavní plochou o rozloze přes 10.000 metrů čtverečních. Každoročně se na výstavišti koná kolem 50 veletrhů, které navštíví téměř milion návštěvníků. K nejvýznamnějším veletrhům patří mezinárodní strojírenský veletrh.
0 comments
add comment

Related articles