Akademie výtvarných umění je a chce být elitní školou

PRAHA - Spojení tradičních uměleckých technik, kvalitního řemesla a nejnovějších uměleckých výrazových prostředků charakterizuje po více než 200 letech existence pražskou Akademii výtvarných umění. Postavení jejích absolventů na české výtvarné scéně není již tak výsadní jako v minulosti, neboť v posledních 15 letech vznikla konkurence. Škola si ale stále zakládá na tom, že vychovává talenty a je elitní institucí.
    Mnoho bývalých studentů AVU dnes patří ke stálicím českého umění a mají úspěchy v zahraničí. ČTK to řekl vedoucí katedry teorie a dějin umění AVU Jiří Kotalík, který byl rektorem školy v letech 1997 až 2003. Teď je rektorem Jiří Sopko.
    Akademie oslaví 5. února 210. výročí založení Soukromé společnosti vlasteneckých přátel umění. Z jejího podnětu byla v roce 1800 založena umělecká škola. Dekretem z 22. září 1896 byla akademie zestátněna a v roce 1919 byla převzata do pravomoci ministerstva školství a národní osvěty jako vysoká škola.
    Přestože existuje kontinuita školy, nastal podle Kotalíka obrovský posun v její podobě. "Je to posun mezi původní profesní školou, která učila především řemeslo, a také mezi obdobím před rokem 1989. Tehdy se sice snažila o komplexnější přístup, ale všechno bylo úzce svázáno s ideovou záležitostí, akademie vytvářela umělce s razítkem. Kdo neměl akademii, neměl šanci se uplatnit na výtvarné scéně," vzpomněl Kotalík.
    Dnes může umění vytvářet i prodávat kdokoli bez ohledu na to, zda vystudoval, či nikoli. "Tím se změnila i role akademie, která se snaží vytvořit podmínky a dát šanci nejtalentovanějším z talentovaných," řekl. Na AVU se stále drží ateliérového způsobu studia umožňujícího individuální přístup.
    Akademie si podle něj chce nadále udržet styl výběrové školy - oproti mnoha západním uměleckým školám, které přijímají více studentů, byť méně talentovaných. "Ve s námi srovnatelné Belgii bylo až 15 uměleckých škol, ale potom měli množství absolventů, kteří velmi těžko hledají uplatnění," uvedl Kotalík.
    Zda si dnes studenti váží privilegia studovat elitní školu, nelze podle Kotalíka přesně říci. Zatím poslední laureátka Chalupeckého ceny Kateřina Šedá, která AVU absolvovala také, se netají tím, že do školy téměř nechodila. "Dnes není nutné, aby všichni celý den stáli na štaflích a malovali. Někteří hodiny běhají a fotí, jiní pracují jinak, důležité je na jejich výsledcích vidět, zda mělo smysl, že se ve škole tolik nezdržovali," podotýká Kotalík.
    Šedá společně s absolventem AVU Ondřejem Brodym dostala loni poprvé udílenou mezinárodní Esselovu cenu pro studenty vysokých uměleckých škol. Z nejmladší generace výtvarníků patří mezi absolventy školy třeba dva ze skupiny Rafani Marek Meduna a Luděk Rathouský, kteří byli předloni mezi finalisty Chalupeckého ceny; loni byli mezi finalisty Josef Bolf, Jan Šerých a Jakub Hošek.
    Tutéž cenu dostal dříve Tomáš Vaněk, mezi jména známá na současné výtvarné scéně patří někdejší studenti školy Milan Cais, Filip Kudrnáč, Martin Kuriš, Veronika Drahotová, Krištof Kintera,
ze starších opět laureáti Chalupeckého ceny Michal Gabriel a Petr Nikl, Otto Placht, Petr Sís, Boris Jirků či z nejstarší generace Aleš Veselý, zesnulý Karel Nepraš, Adolf Born či Jiří Šalamoun.