Mladí ruští architekti chtějí "polidštit" ruská města

Belgorod - Vedle smutných řad sovětských budov, pro Rusko tak typických, vynikají v Belgorodu nová plovoucí nábřeží. Ta jsou dílem mladých moskevských architektů, kteří se vydali do ruských regionů, aby je učinili živějšími, Píše o tom agentura AFP.

Po desetiletí byly břehy říčky Vezelky, která Belgorodem protéká, opuštěné. "Přístup k vodě byl obtížný. Místy tu bylo bahno," říká třicetiletý architekt Jezi Stankevic, autor přeměny břehů v tomto městě o 400.000 obyvatelích, které leží 600 kilometrů jižně od Moskvy.

V roce 2017 svěřily ruské úřady prestižní stavební agentuře Strelka KB přestavbu 40 měst v zemi, kde žije celkem na 28 milionů lidí. Podle agentury jde o největší projekt urbanistické obnovy v postsovětském Rusku.

V Belgorodu tvoří elegantní dřevěný amfiteátr přechod k vodě, vysvětluje Stankevic. Plovoucí nábřeží skryté mezi trsy rákosí se stala oblíbeným dostaveníčkem mládeže. Dnes je možné se procházet několik kilometrů podél Vezelky, kde se objevily prostory pro sport a parky pro psy.

A to vše je jen začátek: nakonec tu má být vybudováno asi 20 kilometrů pěších a cyklistických tras. Strelka KB realizovala střední část a zbytek konzultovala s místními úřady a architekty.

Už teď panují pochyby o budoucí pravidelné údržbě těchto míst, ale od chvíle, co byla v listopadu 2017 zpřístupněna, těší se oblibě jak studentů blízké univerzity, tak mladých maminek s jejich ratolestmi.

"Je to tu opravdu pěkné, nezvyklé. Jsme v centru města, ale neslyšíme rámus provozu. Dokonce bych řekla, že je to uklidňující," raduje se osmatřicetiletá Jelena, která se vystavuje posledním paprskům jarního slunce.

Zatímco taková úprava nábřeží je v Evropě obvyklá, v ruském provinčním městě je to téměř výjimka. Mnohá města začala po pádu SSSR upadat, jak se zavíraly podniky a vzdělaná část obyvatel odcházela. Místní úřady, připravené takto o daňové příjmy, neměly prostředky na obnovu.

Od roku 2010 vynaložila ruská vláda miliardy rublů na modernizaci ruských měst a v roce 2017 byl zahájen federální program renovace veřejných prostorů, na nějž bylo vyčleněno v přepočtu 14,6 miliardy Kč.

Loni v březnu nařídil Vladimir Putin ruské vládě, aby zdvojnásobila státní výdaje na vytvoření příjemného městského prostředí.

To je v Rusku zcela nové. Kvalita života totiž není pro Rusy příliš jasným pojmem, říká Darja Paramonová ze Strelky. Ruská města, která se převážně rozvíjela za sovětské éry, nebyla podle ní budována tak, aby vyhovovala potřebám obyvatel, ale produktivitě.

"Dnes říkáme, že záleží na lidskosti," zdůrazňuje Paramonová. Svědčí o tom jeden ze základních bodů programu: obyvatelé jsou na veřejných schůzích nebo přes internet žádáni, aby se k projektům vyjádřili.

Darja Paramonová neskrývá, že existence tohoto projektu hodně vděčí za úspěch jiného programu obnovy města, který během tří let (2015-2018) změnil vzhled Moskvy před světovým mistrovstvím v kopané.

Program byl kontroverzní kvůli nákladnosti a obviněním z korupce, ale Moskvané pro tyto změny hlasovali a rychle zapomněli na tři roky gigantických prací, které narušily jejich život.

Na obnovu veřejných prostranství se chystají další města, jako Jekatěrinburg, Vladivostok, Groznyj nebo Novosibirsk.

"Dnes všechna města usilují o to, aby si udržela svůj lidský kapitál, a snaží se vytvořit životní podmínky, které zabrání obyvatelům odcházet do Moskvy či jinam. My to musíme dělat také tak," říká náměstek místního gubernátora Jevgenij Glagoljev, který má na starosti urbanistiku.