Franz Schwechten
*12. 8. 1841 – Cologne, Germany
†11. 8. 1924 – Berlin, Germany
Biografie
Franz Heinrich Schwechten byl nejvýznamnějším německým historizujícím architektem ve Wilhelmském období (1890-1918). Narodil se v Kolíně nad Rýnem v rodině okresního soudce. Po maturitě na gymnáziu v roce 1860 odešel do učení k Julius Carl Rachdorferovi, který později navrhl berlínskou katedrálu. V roce 1861 se zapsal na Stavební akademii v Berlíně, kde studoval u Karla Böttichera a Friedricha Adlera. Po ukončení studia v prosinci 1863 pracoval půl roku nejprve u Friedricha Stülera a poté celý rok až do června 1865 u Martina Gropia. 1868 získal cenu Berlínské architektonické unie za novoklasicistní návrh pruského parlamentu. O rok později promoval na nastoupil jako hlavní architekt u železniční společnosti v Berlíně-Anhaltsku. 1880 dokončil monumentální Anhalter Bahnhof, která v té době byla největší nádražní budova na kontinentální Evropě. 1885 se stal členem Pruské akademie umění a v letech 1915-18 působil jako její prezident. 1906 byl jmenován profesorem a vyučoval na Královské polytechnické univerzitě v Charlottenburgu.
Franz Heinrich Schwechten byl nejvýznamnějším německým historizujícím architektem ve Wilhelmském období (1890-1918). Narodil se v Kolíně nad Rýnem v rodině okresního soudce. Po maturitě na gymnáziu v roce 1860 odešel do učení k Julius Carl Rachdorferovi, který později navrhl berlínskou katedrálu. V roce 1861 se zapsal na Stavební akademii v Berlíně, kde studoval u Karla Böttichera a Friedricha Adlera. Po ukončení studia v prosinci 1863 pracoval půl roku nejprve u Friedricha Stülera a poté celý rok až do června 1865 u Martina Gropia. 1868 získal cenu Berlínské architektonické unie za novoklasicistní návrh pruského parlamentu. O rok později promoval na nastoupil jako hlavní architekt u železniční společnosti v Berlíně-Anhaltsku. 1880 dokončil monumentální Anhalter Bahnhof, která v té době byla největší nádražní budova na kontinentální Evropě. 1885 se stal členem Pruské akademie umění a v letech 1915-18 působil jako její prezident. 1906 byl jmenován profesorem a vyučoval na Královské polytechnické univerzitě v Charlottenburgu.
