Fiala

František Fiala

*21. 9. 1895 - Prague, Czech Republic
19. 5. 1957 - Prague, Czech Republic
Hlavní obrázek
Biografie
Syn stavitele Karla Fialy (1862–1939). Studoval na pražské technice, posléze na AVU v Praze nejdříve u Jana Kotěry, pak u Josefa Gočára, u něhož absolvoval 1924. Učitelé AVU určili profesní dráhu, stal se protagonistou kotěrovského směru, holandské architektury a purismu. Ve třicátých letech logicky přešel k emocionálnímu funkcionalismu, v některých návrzích lze však rozeznat i romantismus ovlivněný místem stavby. Byl činný v Zemském úřadu v Praze, kde projektoval zejména zdravotnická zařízení a státem zřizované nájemní domy, po válce se intenzivně zaměřil na urbanismus. Jako člen vládního výboru pro výstavbu a od 1948 vedoucí oddělení plánování Zemského výboru. Současně byl jmenován profesorem urbanismu na ČVUT. Výstavbě školních budov i urbanismu se věnoval rovněž teoreticky: Stavby nových středních škol v republice Československé (in: Zprávy veřejné služby technické 18, 1936); Lokální centra velkých měst (in: Sborník II. vědecké konference fakulty architektury a pozemního stavitelství, 1958). Samostatně vyšly Stati z urbanismu (1959).
Ještě jako architekt kandidát vyhotovil 1921 spolu s kolegou Vladimírem Wallenfelsem soutěžní projekty na vzorové typy malých hospodářských usedlostí (obsadili třetí místo). 1922 se zúčastnili soutěže na malý dělnický či úřednický domek a konkurs vyhráli. První urbanistické řešení vypracoval 1923, a to konkurenční návrh k regulaci pražské Malé Strany. V soutěži obsadili společně s K. Pecánkem a V. Wallenfelsem druhé místo. Následujícího roku vytvořil spolu s Adolfem Benšem plány regulace Sokolského ostrova v Českých Budějovicích, 1927 rovněž s Benšem návrh krematoria v Praze. 1928 obsadil druhé místo v soutěži na ideové skici obecního domova v Plzni-Lochotíně. Podle jeho projektu vznikaly i kolonie rodinných domků státních zaměstnanců na Podkarpatské Rusi (ve Vereckách, Svaljavě, Velkém Berezném). Po válce se více soustředil na urbanistické studie: 1952 vyhotovil generel Kladna, o rok později Švermova a Velkého Přítočna, 1954 Kladna-Kročehlav.