François Seigneur
*13. 4. 1942 – Rémalard, France
†9. 10. 2019 – Rennes, France
Biografie
1961 - původně se vyučil truhlářem, získal diplom na škole Boulle v Paříži
1964 - vystudoval na EnsAD (L'École nationale supérieure des Arts Décoratifs) v Paříži
1967-69 - pracoval v ateliéru Claude Parent, kde se seznámil s architekturou a Jeanem Nouvelem
1969-72 - vedl společný ateliér s Jeanem Nouvelem
1972-74 - vedl ateliér společně s Jean-François Guyot, Gilbert Lézénès a Jean Nouvel
1975-92 - samostatná architektonická a umělecká činnost (malba, ilustrace, scénografie)
1993-96 - poradní architekt pro Národní komisi kulturních a konferenčních center
1992-2005 - společný ateliér se Sylvie de la Dure v Paříži a Arles
2005 - poradenská činnost pro obec Port-Saint-Louis-du-Rhône
2004-10 - žil v Bretani a působil jako profesor na ENSAB v Rennes
Zajímal se o nové technologie, otázky energetických úspor, ekologického hospodaření a architektonickému experimentování. Jeho tvorba měla také sociální rozměr, kdy se zabýval sociálním bydlením (1993) a komfortem dětí v nemocnicích (2003-08). V 80. letech se podílel na rekonstrukci divadla v Belfortu a v 90. letech dosáhl mezinárdního úspěchy návrhem francouzského pavilonu pro světovou výstavu Expo'92 v Seville.
1961 - původně se vyučil truhlářem, získal diplom na škole Boulle v Paříži
1964 - vystudoval na EnsAD (L'École nationale supérieure des Arts Décoratifs) v Paříži
1967-69 - pracoval v ateliéru Claude Parent, kde se seznámil s architekturou a Jeanem Nouvelem
1969-72 - vedl společný ateliér s Jeanem Nouvelem
1972-74 - vedl ateliér společně s Jean-François Guyot, Gilbert Lézénès a Jean Nouvel
1975-92 - samostatná architektonická a umělecká činnost (malba, ilustrace, scénografie)
1993-96 - poradní architekt pro Národní komisi kulturních a konferenčních center
1992-2005 - společný ateliér se Sylvie de la Dure v Paříži a Arles
2005 - poradenská činnost pro obec Port-Saint-Louis-du-Rhône
2004-10 - žil v Bretani a působil jako profesor na ENSAB v Rennes
Zajímal se o nové technologie, otázky energetických úspor, ekologického hospodaření a architektonickému experimentování. Jeho tvorba měla také sociální rozměr, kdy se zabýval sociálním bydlením (1993) a komfortem dětí v nemocnicích (2003-08). V 80. letech se podílel na rekonstrukci divadla v Belfortu a v 90. letech dosáhl mezinárdního úspěchy návrhem francouzského pavilonu pro světovou výstavu Expo'92 v Seville.
