Svinovské mosty

přestavba přestupního uzlu městské dopravy

Svinovské mosty
Investor:Město Ostrava, Moravskoslezský kraj
Project:2007-09
Realization:2012-13


PŮVODNÍ STAV
Svinovské mosty vznikly v 70. letech minulého století jako součást nové tř. 28 října pro přemostění železniční tratě a řeky Odry jako hlavní propojení Ostravy a Poruby. Na těchto mostech byly realizovány zastávky autobusů a tramvajové tratě Ostrava-Poruba ve výšce cca 11 m nad původním terénem. Tímto situováním bylo nutno řešit problém dopravy cestujících jednak mezi mosty zastávky autobusů a tramvají, a mezi mosty samotnými a terénem (kde byly umístěny některé zastávky autobusů) a hlavně příchod k budově nádraží ČD. Pod mosty ve výši cca 6 m nad terénem vznikla příčná chodba, která byla propojena se zastávkami na mostech a terénem pouze schodišti. Na odvrácené straně tramvajových zastávek byly dodatečně umístěny dva osobní výtahy z prostoru pod mosty, vzdáleného pěším tahům hygienicky závadnými výtahy, které byly bez dozoru i bez obsluhy.
Severním směrem (směrem k předpokládané nové výpravní budově nádraží ČD) bylo vystavěno tzv. plato - krytý pěší chodník ve výši cca 6 m nad terénem. Z něho byl sestup řešen provizorními ocelovými schodišti a rampou, které byly pro havarijní stav demolovány v roce 2005 a přístup k budově nádraží byl řešen provizorními pěšími lávkami pod mosty a pěší komunikací na násypu, která měla přezdívku "Kozí stezka". Tzv. Plato bylo demolováno v roce 2010.
Tento stav neumožňoval přístup na zastávky autobusů imobilním občanům, dětským kočárkům apod. Stavební stav konstrukce zastávek, přístupových schodišť a plata pod mosty byl velmi špatný. Rovněž vlastní mostní těleso bylo ve stavu, který potřeboval nutně opravu.
   
PŘESTAVBA
Architektonické řešení celého komunikačního uzlu vychází ze dvou základních předpokladů:    
1.Veškeré objekty odolávají velkému provozu a je tedy nutno vytvořit prostředí, z trvanlivých materiálů, které nevyžadují častou údržbu i vzhledem k problematičnosti odstavení některých částí z provozu za účelem údržby.
2. Všechny prostory musí být maximálně pod veřejnou kontrolou, bez temných zákoutí, s maximálním množstvím světla jak denního, tak umělého.
Materiálové a provozní řešení přestupního uzlu bylo pro architektonické řešení limitující.

Celková filozofie konečného řešení je v pocitu velkého prostoru. Transparentnost řešení stírá rozdíly mezi vnitřkem a vnějškem. Když je uživatel těchto prostor vně, ví jak je uvnitř a když je uvnitř, je vlastně vně.  Teplá a signální červená -  po ní se šlape, ta nás vede v prostoru. Prostor není ohraničen (sahá až k nádraží a na druhou stranu k obchodům, povrchy jsou lesklé, inertně šedé a bílé. Vše je podřízeno podvědomé autoorientaci.

Řešení přestupního uzlu je přestavbou stávajících prostor a konstrukcí a zároven vzhledem k nové náplni i dostavbou nových prostor a konstrukcí. Cílem bylo vytvořit v omezených prostorových podmínkách nejen funkční celek ale i architektonické dílo jako součást Svinovských mostů. Při tvorbě objemů byl rozhodující účel stavby její dynamika a průchodnost objektů. Architektura všech objektů působí jako jednolitý celek, i když jsou objekty umístěny v místech, kde to dovolovali konstrukce mostů a provozní vazby.  Celková přestavba a rekonstrukce betonových Svinovských mostů umožňuje spojit architekturu mostů s architekturou objektů přestupního uzlu tak, že se stávají jedním celkem a i tak navenek působí. Hlavní zvýrazněné linie objektů (v bílé barvě) charakterizují pohyb a zároveň svou měkkostí se přibližují lidskému naturelu. Tyto linie vycházejí ze země a obloukem se dostávají do horizontální polohy - pohybu, který na mostech převládá. Vytvořením zastávek pod novou konstrukcí pod mosty je tato v minulosti nevzhledná plocha rehabilitována, využita a dostává nové poslání. Boční schodišťové věže umožňují dostat se cestujícím do všech podlaží tohoto uzlu a zároveň umožňují výhled do okolí a tím snadnou orientaci v prostoru. Jižní věž umožňuje i předpokládané propojení do nové obchodní vybavenosti, která bude umístěna v poloze bývalého plata.
    Schodišťové věže obsahují schodiště, eskalátory a výtahy, tyto prvky včetně konstrukcí podest a příčné chodby a ostatních prvků na zastávkách tram jsou zde pojaty jako vložené prvky a jsou zvýrazněny červenou barvou. Tato signální barva zvýrazňuje tyto pohybem určené části ve statickém proskleném obalu, takže jsou čitelné i z vnějšku objektů - nejsou za konstrukcí ale stávají se součástí exterieru a slouží k lepší orientaci v prostoru. Červené jsou podlahy podest i podlahy  příčné chodby a povrchy schodišť. Toto optické rozdělení objektů na obal a náplň zvýrazňuje funkci těchto konstrukcí a vzniká zde určité napětí mezi těmito částmi. V měkkém a klidném - bílém - obalu červený pohyb obsahu, vyjádření neuspořádaného pohybu uvnitř těchto konstrukcí.
Veškeré ocelové konstrukce jsou opatřeny korozivzdornou povrchovou úpravou a stěny objektů i např. výtahových šachet a klecí jsou transparentní - prosklené. Schodišťové věže jsou  v ocelové konstrukci se zastřešením, které v oblouku přechází až na terén. Boční stěny jsou zaskleny bezpečnostním sklem tak, aby byl maximální výhled ven i dovnitř objektů. Stejné tvarosloví i materiály jsou použity u krytí schodiště a výtahu tramvajových zastávek a celkového krytí přestupního prostoru pod mosty. Bílá  šedá a červená barva odolných pozinkovaných konstrukcí a transparentní čiré sklo jsou základní použité materiály.

A prostor mezi Svinovskými mosty a nádražím je rezervován pro obchodní vybavenost, která je ve fázi schváleného územního rozhodnutí pozastavena.
4 comments
add comment
Subject
Author
Date
No...
Winter
27.05.13 08:49
Opravdu to působí vzdušně a prostorně.
Dalibor Černý
30.05.13 02:01
U mě dobrý...
RobertSykora
01.06.13 12:14
Svinovské mosty
Luděk
22.01.15 08:03
show all comments

buildings.morebuildingsarch Ateliér Filandr