Modlitebna českobratrské církve
Modlitebna Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Kyjově
Stavba modlitebny byla započata na jaře 1927 a slavnostně otevřena 25. listopadu 1928. Datum 25.11.1928 bylo stanoveno k datu 10. výročí svobody národní. Modlitebna měla být výrazem vděčnosti za samostatný demokratický stát a touhy po prohloubení svobody „vnitřní, rozumové a mravní“ s cílem svobody synu a dcer Božích. Té nelze dojít z vlastních sil, ale jen z moci Ducha Božího, dárce a strážce lidské svobody. To se v řeči sboru stále ozývá i 91 let od otevření.
Architektonický návrh vytvořil brněnský architekt - Josef Polášek, rodem z Boršova, významný zástupce funkcionalismu.
Původní návrh architektův zcela odpovídá zásadám funkcionalismu. Velký sál, jak se mu říká, má jednoduché, dokonale vyvážené proporce, na obou bočních stěnách po čtyřech vysokých oknech s třemi řadami tabulí nad sebou, okna tvoří výrazný pravoúhlý celek, spojují ideálně prostor vnitřní a venkovní. Ve zvýšeném výklenku celní stěny stojí „stůl Páně“, který je současně kazatelnou, na stole leží Bible Kralická. Kazatelský pultík přibyl až později. Také dva nápisy - biblické verše - jeden nad kazatelským stupněm, druhý na protilehlé stěně nad vstupem do malého sálu, tam byly vepsány až později po malování podle návrhu architekta Bareše. Po všech třech stěnách výklenku byly lavice pro presbytery. Zcela bez symbolu však modlitebna není. Našly jako barevná mozaika místo ve dvou kruhových okénkách čelní a zadní stěny. Nad kazatelským výklenkem Bible a klasy - symbol chleba duchovního a vezdejšího, na stěně protilehlé kalich a vinná réva s plody - symbol radosti společenství církve, směřující ke království Božímu. Tak jim lze rozumět Dárcem byl bratr Gattermayer. Později byla okénka poškozena hozenými kameny, byla však v plné kráse obnovena a těší nás doposud.
Hudební nástroj - harmonium - stálo vzadu za desíti radami desetimístných strohých, ale docela pohodlných lavic. Pozdější vetší dvoumanuálové harmonium přemístil tehdejší varhaník, bratr Bohumil Šiška, dopředu. Dnes stojí právě tam krásné malé varhany se čtyřmi rejstříky a zavěšeným pedálem, dar německého evangelického sboru v Desavě, značky Sauer.
Již v průběhu stavby došlo oproti původnímu návrhu na jednu změnu. Na prosbu staršovstva dovolil architekt protažení malé místnůstky pro potřeby kazatele, jakési zákristie, která uzavírala frontální stěnu napravo od prosklených vchodových dveří. Vznikla místnost o dvojnásobné kubatuře, která z celní fronty vybíhala směrem k ulici, tak jak je tomu dodnes.
Stavba modlitebny byla započata na jaře 1927 a slavnostně otevřena 25. listopadu 1928. Datum 25.11.1928 bylo stanoveno k datu 10. výročí svobody národní. Modlitebna měla být výrazem vděčnosti za samostatný demokratický stát a touhy po prohloubení svobody „vnitřní, rozumové a mravní“ s cílem svobody synu a dcer Božích. Té nelze dojít z vlastních sil, ale jen z moci Ducha Božího, dárce a strážce lidské svobody. To se v řeči sboru stále ozývá i 91 let od otevření.
Architektonický návrh vytvořil brněnský architekt - Josef Polášek, rodem z Boršova, významný zástupce funkcionalismu.
Původní návrh architektův zcela odpovídá zásadám funkcionalismu. Velký sál, jak se mu říká, má jednoduché, dokonale vyvážené proporce, na obou bočních stěnách po čtyřech vysokých oknech s třemi řadami tabulí nad sebou, okna tvoří výrazný pravoúhlý celek, spojují ideálně prostor vnitřní a venkovní. Ve zvýšeném výklenku celní stěny stojí „stůl Páně“, který je současně kazatelnou, na stole leží Bible Kralická. Kazatelský pultík přibyl až později. Také dva nápisy - biblické verše - jeden nad kazatelským stupněm, druhý na protilehlé stěně nad vstupem do malého sálu, tam byly vepsány až později po malování podle návrhu architekta Bareše. Po všech třech stěnách výklenku byly lavice pro presbytery. Zcela bez symbolu však modlitebna není. Našly jako barevná mozaika místo ve dvou kruhových okénkách čelní a zadní stěny. Nad kazatelským výklenkem Bible a klasy - symbol chleba duchovního a vezdejšího, na stěně protilehlé kalich a vinná réva s plody - symbol radosti společenství církve, směřující ke království Božímu. Tak jim lze rozumět Dárcem byl bratr Gattermayer. Později byla okénka poškozena hozenými kameny, byla však v plné kráse obnovena a těší nás doposud.
Hudební nástroj - harmonium - stálo vzadu za desíti radami desetimístných strohých, ale docela pohodlných lavic. Pozdější vetší dvoumanuálové harmonium přemístil tehdejší varhaník, bratr Bohumil Šiška, dopředu. Dnes stojí právě tam krásné malé varhany se čtyřmi rejstříky a zavěšeným pedálem, dar německého evangelického sboru v Desavě, značky Sauer.
Již v průběhu stavby došlo oproti původnímu návrhu na jednu změnu. Na prosbu staršovstva dovolil architekt protažení malé místnůstky pro potřeby kazatele, jakési zákristie, která uzavírala frontální stěnu napravo od prosklených vchodových dveří. Vznikla místnost o dvojnásobné kubatuře, která z celní fronty vybíhala směrem k ulici, tak jak je tomu dodnes.
ČCE Kyjov
0 comments
add comment
