Mario Botta navrhl několik kostelů, kaplí a dalších sakrálních staveb nejen v Evropě. Jeho sakrální stavby jsou často charakteristické jednoduchými geometrickými tvary, symetrií a přírodními materiály jako je dřevo, kámen nebo sklo. Bottovy stavby jsou navrženy tak, aby byly propojené s okolní krajinou a aby dokázaly vyvolat pocit klidu a harmonie.
Kostel Chiesa del Beato Odorico da Pordenone je zasvěcen blahoslavenému Odoricu z Pordenone, františkánskému misionáři, který v 14. století cestoval na Dálný východ.
KompoziceVyznačuje se jednoduchou a kompaktní kompozicí, dle architekta budova tvoří jakýsi městský sokl, který se skládá z arkádové promenády, vnitřních prostor a horní části kostela ve tvaru komolého kužele. Centralita půdorysu se propisuje z vnějších čtverců do vnitřních kružnic, a to ať už v hlavní lodi, či v půdorysu atria. Obvodová kolonáda obklopuje celý kostel a vytváří intimní dimenzi, která působí jako prostorový filtr vůči okolnímu prostředí. Uvnitř atriového portika přerušuje v hlavní ose průčelní stěny její kontinuitu puklina, na jejímž vrcholu jsou kostelní zvony, a zároveň slouží jako vstup do interiéru. Vnější obraz chtěl architekt zachovat co nejjednotnější, aby tak zdůraznil právě ten jednoduchý charakter, ve srovnání s fragmentací celého okolního městského kontextu. Vnitřní prostor se odehrává pod centrálním kónickým objektem a mezi nízkými obvodovými prostory, které se zvenku sbíhají v obvodu obdélníkového tvaru, který vymezuje celý komplex.
KontrastDle některých zdrojů by právě výškový kontrast mezi hmotami mohl znamenat právě dva aspekty křesťanské víry, aspekt pozemský a aspekt nebeský, které jsou propojeny malou škvírou.